Domů » Buddhismus » Zlato na konci temné uličky

Zlato na konci temné uličky

Zlato na konci temné uličky

Obecně považuji Thajsko i Kambodžu za bezpečnější než Evropu. Přesto, pokud se mne zeptáte, zda bych Vám doporučil následovat Thajce nebo Kambodžana do temné uličky, pak Vám jako profesionální průvodce samozřejmě odpovím: „V žádném případě.“. Zajímavé je, že sám se touto radou neřídím a za posledních 10 let jsem na takových podivných místech Thajska a Kambodže skončil nesčetněkrát. Dokonce by obstálo i tvrzení, že pokud mi v tom nezabrání intuice, pak takovou výzvu a riziko přijmu prakticky pokaždé.

.

Nabízí se otázka PROČ?

Proč tolik riskuji? Úplně hloupý nejsem, adrenalinové sporty mne nebaví a o nebezpečí vím… Zamýšlím se nad sebou a zjišťuji, že odpověď přeci jen existuje. Neustále sbírám nové informace a zážitky. Někdy se dají najít na denním světle nebo na internetových stránkách jako je tato, ale někdy pro ně člověk musí podstoupit riziko a zajít do tmavé uličky vypadající jako typická past na naivního turistu. Vše je otázkou priorit. Vypadá to, že na mém žebříčku hodnot je hlad po informacích přednější než bezpečí. Pokud mám na výběr „nevědět v absolutním bezpečí“ a nebo „hledat na podivných místech“, pak je volba vždy jasná. Občas se takové riziko vyplatí, jako třeba když mne do takové špinavé uličky zatáhl Indián z Kaosán anebo dnes.

.

16.10.2015

jsem strávil celý den na cestách – 600km autobusem, večeře a doprovod klientky na letiště. Spal jsem jen 5 hodin a 17. ráno mi ujel autobus. Rozhodl jsem se odložit odjezd a navštívil svého učitele meditace, thajského buddhistického mnicha jménem Loon (Lůn). Přespal jsem u něj v klášteře Wat Phanan Choeng v Ayutthaya. Opět jsem spal jen 5 hodin a plánoval si, jak Loon půjde odpoledne někam něco zařizovat a já to dospím: Namísto toho vymyslel výlet. Jeli jsme do nedalekého městečka Chao Chet na návštěvu známého.

.

Začátek temné uličky
Začátek temné uličky

.

Výlet

Svému učiteli meditace samozřejmě plně důvěřuji, ale nikdy nevíte, jací lidé ho zrovna obklopují. Na zastávku autobusu pro nás přijeli dva Thajci na motorkách a odvezli nás do přesně takové –  podivné, temné a velmi špinavé uličky, do které bychom se neměli vrhat po hlavě. Nikdy nevím, jestli mne chce Loon seznámit s někým zajímavým, nebo se jen někomu pochlubit svým bílým žákem. Naše cesta se zužuje a zužuje, až skončí ve starém domku na konci temné uličky. Až na pár nenahozených zdí je celý domek ze dřeva. Sedíme na zemi, je strašné vedro a chce se mi spát. Loon a pan domácí si hodinu povídají a já se snažím vypadat svěže a spokojeně, ale už mi to moc nejde. Po hodině sezení na betonové podlaze mne začínají bolet nohy, chce se mi spát, mozek je otupělý, vědomí sotva něco vnímá a čas se neskutečně vleče.

.

Zúžení temné uličky
Zúžení temné uličky

.

Stařík

Pan domácí je zajímavý 77letý stařík. Má hluboké oči, dobrou kondici a stále dobrou náladu. Jsem mu sympatický, ptá se mne, jestli mám u sebe nějaký amulet – nemám. Pak mi nabízí, že do mne vloží zlatý plátek a ukazuje přitom na moji ruku a hlavu. Nejsem tzv. za zelena utrženej, takových podvodníků, šarlatánů a rádoby duchovních už jsem viděl… Ale samozřejmě přijímám – jsem zvědavý, co chce se mnou udělat. Stařík má zajímavou sílu v očích, kdykoliv se na sebe podíváme, tak se usměje, jako kdyby viděl něco zajímavého, s čím je velmi spokojen.

.

Konec temné uličky
Konec temné uličky

.

Zlatý plátek

Byl jsem v podstatě v takovém polospánku. Všichni známe ten divný pocit tragického nedostatku spánku v kombinaci s vedrem a nudou. Sedám si vedle staříka, ale jsem skeptický, čekám, že mi rozmaže zlatý plátek po ruce a bude se mi to snažit prodat jako kouzlo – hahaha. Samozřejmě, že mne nenapadlo si takovou „kravinu“ natočit na video.

Stařík vytahuje z kapsy plátkové zlato, které se běžně přikládá jako projev nejvyšší úcty na sochy Buddhy. Zlaté plátky jsou vždy vloženy mezi dva lístky papíru. Stařík bere jeden do ruky a začíná odříkávat mantru. Současně ji náznakově píše neviditelnou tužkou na papírek. Mantru píše dokola po směru hodinových ručiček. Posvěcené zlato mi přikládá na dlaň levé ruky. Po pečlivém přiložení mi začíná papírkem vtírat zlato do kůže – až do této chvíle jsem z toho měl spíše srandu, ale nyní mne humor zcela přešel.

.

Zbytky zlatého plátku na mé ruce
Zbytky zlatého plátku na mé ruce

.

Bílá magie

Naprosto jasně cítím přívaly energie. Vlny energie prostupují mojí rukou z dlaně až do mozku, těch několik vln mne zcela osvěžilo a probralo. Pocit totálního vygumování, kdy je mozek rád, že se udržuje při vědomí (stav, ve kterém jsem schopen tak akorát nějaké nenáročné manuální aktivity), je během pár vteřin změněn na plnost energie, kde mozek funguje s naprostou jistotou, můžu se opět jasně a ostře soustředit na jakýkoliv předmět nebo činnost. Moje vědomí se během pár vteřin dostalo z polomdloby do naprosto jasného stavu. Tohle jsem ještě nezažil, před chvilkou jsem byl zralý na celkovou recyklaci a najednou jsem v perfektní kondici.

Další hodina utekla jako voda, loučíme se, stařík se usmívá a říká, že mám dobrou meditaci a že na své duchovní cestě jdu správným směrem.

.

Thajský stařík a Loon
Thajský stařík a Loon

.

Shrnutí

V jednom okamžiku jsem na smrt unavený, zbytky energie používám jen na to, abych se ve vteřině neskácel a neusnul, bolí mne nohy a čas se vleče šnečím tempem. Pak mi stařík rozetře po ruce 0,00-nic gramový plátek zlata a jsem naprosto v pořádku – moje vědomí je naprosto jasné a ostré. A nyní, přestože je již večer, nemám potřebu jít spát. Jedu v autobuse a píšu tento článek. Je 21:30 a stále jsem ve stejně dobré kondici.

Přemýšlím o dnešním dni. Budíček v 5 h, v 5:30 doprovázím Loona na ranní pochůzce pro jídlo, snídaně, komplikovaný transport ke staříkovi, a to vše nevyspalý, s vypětím všech sil a poté náhle ve 13 h nečekaný zlom v energetice.

.

Loon ve Wat Phanan Choeng - Ayutthaya

.

Životní energie

Snažím se představit si, jakou energetikou asi tak disponuje ten stařík, když je schopen mne (v přestávce přátelského rozhovoru) takhle porovnat. Ovládám také techniku jednoduchého uvolnění energie. Pokud jsem unavený, dokážu si pomoci sám, ale uvolněnou energii jsem schopen využít jen pro tělo a obnovení sil musím asi po hodině zopakovat. Na psychickou únavu nebo nevyspání mi to ale nefunguje – jen na tělo.

.

Byl to zajímavý den…

Závěrem, přeji nejen sobě, ale i Vám, kteří jste dočetli až do konce:

Nechť máme v 77 letech také tak jasnou mysl a alespoň polovinu životní energie thajského staříka…

Odkazy:

wendi – autor článku a průvodce Thajskem i Kambodžou

Líbí se Vám tento článek? Pomozte nám realizovat další!

Objednáním ubytování nezaplatíte nic navíc a přesto přispějete na provoz webu.

Autor wendi

Webu THK - Thajsko - Kambodža věnuji téměř všechen svůj volný čas. Věřím, že se pro Vás stane zajímavým zdrojem informací nejen o THK, ale že dokáže pomoci i těm, kteří kráčí po Duchovní cestě. Pokud se vám moje práce líbí, můžete provoz webu podpořit přispěním jakékoliv finanční částky na bankovní účet THK č. 78-8767920247/0100. Finanční podpora je velmi důležitá nejen pro provoz webu, ale hlavně pro získávání nových informací. Děkuji w.

Doporučujeme

Prasečí Holocaust II. Wat Klang Bang Phra

Prasečí Holocaust II. Wat Klang Bang Phra aneb 308 vepříků zaplatilo životem za prodané pozemky… …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *