Domů » #FreeWendiCZ » Dávejte úplatky, nebo se z toho zblázníte
Vezeni kambodza

Dávejte úplatky, nebo se z toho zblázníte

Pytel plný ovoce, oblečení, dek a dalších věcí mě doprovází na druhé cestě za Wendim. Tuk tuk divoce poskakující po výmolech rozmáčené polňačky vedoucí k ústavu, který má zbavit Kambodžu zločinců, řídí kamarád Chiva.

Tentokrát, poučen khmerskými přáteli, se nezdržuji v davu příbuzných peroucích se o vstupenku do kriminálu a jdu rovnou dovnitř. Hned za branou oslovuji mladého bachaře, který kupodivu mluví i rozumí anglicky, že potřebuji navštívit kamaráda a pětidolarovka se stěhuje z mojí do jeho kapsy. Za dvě minuty bylo vyřízeno to, nač jsme minule čekali půl hodiny.

Vlečeme pytel s věcmi do malého domku, kde za velikánským stolem prohlížejí všechno to, co má být předáno trestancům, trojice uniformovaných bachařů. Vykládáme na stůl karimatku, deky, spodní a svrchní prádlo, ovoce a knihu. „Tohle tady není povoleno,“ odsunuje mladá, pohledná příslušnice stranou všechno, kromě ovoce, spodního prádla a knížky.

Namítám, že včera nám říkali, že to povoleno je. „Není, karimatku, přikrývky a oblečení má od ústavu. Má všechno, co potřebuje,“ odporuje uniforma. „Jenže mě kamarád včera říkal, že spí na holé, betonové podlaze a má jen jednu tenkou přikrývku. Je mu zima. Přece nechcete, aby onemocněl. Nešlo by to nějak zařídit?“ vytahuji peněženku.

„Ne, nejde to,“ praví kráska. Skoro jako by říkala: „Nechci. Mám pravidelný měsíční příjem.“ Vycházím ven a zastaví mě mladík, který nám zařídil vstupenky. „Všechno v pořádku?“ ptá se. „Ne,“ odpovídám. „Skoro všechno, co jsme přinesli, prý není povoleno.“ Opatrně se rozhlédne a vede nás zpátky do domku, kde jsme museli zanechat zamítnuté věci na hromadě v koutě. „Dejte to zpátky do pytle.“ Pak jdeme se vším zase ven. Nikdo kupodivu nic nenamítá, mladá bachařka se tváří, že nás nevidí.

„Počkejte tady, zařídím to,“ říká bachař, ale neodchází, jakoby na něco čekal. Chápu a znovu lovím peněženku.

Desetidolarovka to spravila. Vlečeme pytel před budovu, ve které jsou návštěvní místnosti pro příbuzné a vězně, a tam znovu čekáme. Za chvíli přichází mladík, evidentně vězeň a že od nás převezme věci pro Wendiho. A jestli by prý za to něco nebylo, takže další pětidolarovka opouští moji peněženku.

Pak odnáší věci do baráku a já se modlím, aby je Wendi skutečně dostal. Minule mě totiž nabádal, že pokud něco přinesu, musím to zašpinit, otrhat, dát na to záplaty, prostě udělat to tak, aby to vypadalo použité a staré. Když to bude nové, na padesát procent si to nechají bachaři. Jenže já neměl čas na špinění a záplatovaní, takže to musím ponechat boží spravedlnosti.

Potom mě volají do návštěvní místnosti, kde už Wendi poskakuje za mřížemi s pletivem a máme deset minut na to, abychom si pověděli, co je nového. Popsal jsem mu, jak vypadá situace, co děláme proto, aby se dostal na svobodu a samozřejmě vyřizuji pozdravy od přátel, kterých není málo. Wendi nic nového nemá, ve vězení se od včerejška nic nezměnilo. Tomu se nedivím, velmi dobře to pamatuji ze svého vlastního pobytu v komunistické šatlavě. Čas v base běží pomalu a monotónně.

Nasedám do tuk tuku a jedem nazpět k městu. Další návštěva za týden. Wendi děkuje a posílá pozdravy všem, kteří na něj myslí a podporují ho.

Ota Veverka

Aktualizace 8.11.2017: Dnes jsem hovořil s Wendim a potvrdil, že všechno vybavení, jídlo i knížku v pořádku obdržel! Pavel B.

Autor Pavel Bergman

Webu Thajský Ráj věnuji téměř všechen svůj volný čas a pevně věřím, že pro vás bude užitečný. Pokud se vám Thajský Ráj líbí a přinesl vám užitek, můžete jeho provoz a mojí práci podpořit buď nákupem letenek, rezervací ubytování, nákupem na e-shopu a nebo příspěním jakékoliv finanční částky přes patreon.com/thajskyraj. Vaše podpora je pro zachování provozu webu velmi důležitá! Děkuji! Pavel

Doporučujeme

Koh Rong Sanloem

Koh Rong Sanloem – កោះរុងសន្លឹម – Ko Rong Sanlom Tichý a klidný ostrov, který je …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *