Válka o Preah Vihear

Válka o klášter

Spor mezi Thajci a Khmery

V novinách se dočtete, že příčinou války mezi Thajskem a Kambodžou, je pohraniční spor o tisíc let starý klášter Preah Vihear. Prostě oba dva národy ho tak strašně moc chtějí a milují, že se kvůli němu rozhodli po sobě střílet. Někomu to možná přijde logické, nebo dokonce normální, no a já tomu nevěřím.

Jako člověk, který prožil v Thajsku deset a v Kambodži šest let, nestojím ani na jedné, ani na druhé straně barikády, nebo možná lépe řečeno pomyslně stojím na obou. Proč? Hned to vysvětlím. Ale nejprve se musíme seznámit s historií a geografií sporného místa.

Jak to začalo?

Hranice mezi Thajskem a Kambodžou se posouvala díky vzájemnému válčení, už od doby vzniku obou impérií, takže to není až tak překvapivé. No a jednoho dne dospěli k celkem rozumné dohodě. V severní Kambodže tvoří přirozenou hranici s Thajskem pohoří Dangrek. A právě zde bylo vytyčení hranice, dohodnuto na principu rozvodí (watershed principle).

Prostě a jednoduše, máme tady pohoří, které odděluje dva národy a kde přesně je odděluje? Inu ta část kopce, ze které přirozeně stéká dešťová voda do Thajska bude patřit Thajsku. A ta část kopce ze které přirozeně stéká dešťová voda do Kambodže bude patřit Kambodži. To je fér ne?

Troška Geografie

Zatímco v Thajsku se pohoří Dangrek pozvolna zvedá ze zvlněné Koratské náhorní plošiny. Z kambodžské roviny vypadá pohoří Dangrek, jako 400-500 m vysoká skalní stěna. Proto tisíc let starý Preh Vihear, jež je postaven na tomto dramatickém útesu, je pohodlně přístupný z Thajska a velmi náročně přístupný z Kambodžské strany.

Troška Historie

Thajské království se tehdy jmenovalo Siam a Kambodžské království bylo součástí Francouzské Indočíny, tedy francouzskou kolonií. Za dohodou o pevném vytýčení hranic stojí za Siam král Ráma V. a za Francii prezident Émile Loubet. Až potud je to všechno jasné a dává to smysl a dokonce i tak vzácnou logiku.

1904 Smlouva

13.2.1904 podepisuje v Paříži francouzský ministr zahraničních věcí Théophile Delcassé a siamský velvyslanec Phraya Suriyanuwat smlouvu. Článek 1 smlouvy jasně stanovil, že hranice v pohoří Dangrek má sledovat linii rozvodí. Obě strany také podepsaly, že ustaví Společnou delimitační komisi složenou z francouzských a siamských důstojníků. Komise odjede přímo do džungle v pohoří Dangrek, kde prozkoumá terén a hranici zakreslí přesně do map.

1905 Komise

1905-1907 – Komise sice do terénu vyrazila, ale rychle narazila na obrovské problémy. Oblast byla divoká, zalesněná a zamořená malárií. Siamská strana navíc neměla žádné vlastní kartografy ani technické vybavení. Siamská vláda proto oficiálně požádala francouzské specialisty, aby mapování provedli kompletně za ně, což také udělali…

1907 Mapa

Smlouva z roku 1904 byla tedy jen „teoretickým zadáním“, a až teprve mapy z roku 1907 udaly hranicím jejich skutečnou podobu. Francouzští kartografové v Paříži zpracovali data a na podzim roku 1907 vytiskli sérii 11 map, na kterých se poprvé objevila ona fyzická čára, která obešla chrám Preah Vihear ze severu a připsala ho Kambodži, i když podle smlouvy, dle linie rozvodí měl být Siamu. Když Francouzi v roce 1908 tyto hotové mapy předali Siamské vládě. Thajci si mapu převzali, aniž by si všimli, že hraniční čára u Preah Vihear, neodpovídá smlouvě.

33 let  Klid

33 let Thajci respektovali hranici a uznávali, že Preah Vihear patří Kmerským bratrům, a sestrám. Podle mezinárodního práva platí, že pokud stát dlouhodobě mlčí k oficiálnímu dokumentu, znamená to, že s ním vyjadřuje tichý souhlas (qui tacet consentire videtur). Mapa tímto mlčením byla z právního hlediska automaticky povýšena nad původní text smlouvy.

1941 Válka č.1

Za 2. sv. války Thajci využili oslabení Francie a v roce 1941 Preah Vihear vojensky obsadili. V roce 1946 však muselo Thajsko pod tlakem Spojenců všechno zase vrátit.

1949 Protest č.1

Thajsko vyslalo k chrámu své vojenské stráže. Když Francie poslala do Bangkoku oficiální diplomatické protesty, Thajsko poprvé v oficiální komunikaci začalo argumentovat tím, že mapa z roku 1907 neodpovídá textu smlouvy z roku 1904 a že chrám leží na thajské straně geografického rozvodí.

1954 Válka č.2

1953 získala Kambodža nezávislost a o rok později Thajci prostě obsadili sporné území.

1959 Soud

Kambodžská vláda celý spor podstoupila Mezinárodnímu soudu v Haagu. Soud v roce 1962 vytkl Thajsku, že mezi lety 1908 a 1949 (tedy plných 41 let) nevzneslo žádný jasný právní protest, a proto pozdější námitky z padesátých let již nebyly z právního hlediska uznány. Na základě rozsudku se museli v roce 1962 Thajci stáhnout.

2008 Válka č.3

V červenci 2008 zapsalo UNESCO chrám na seznam světového dědictví pro Kambodžu. Thajsko okamžitě poslalo k hranici vojáky, protože zápis zahrnoval i část sporného území. 3.10. se začalo střílet, postupně došlo na kulomety, 15.10. na raketomety a těžké kulomety a v dubnu 2009 byl chrám poškozen granáty. Pak se všichni zakopali těsně vedle sebe, někdy i jen pouhých 20-30 m od sebe. Thajci tvrdili že hranice je podle rozvodí, Khmerové že podle mapy.

2011 Válka č.4

Únor – Duben 2011 Spor eskaloval v regulérní dělostřeleckou a tankovou válku. Fronta se rozšířila i na další chrámy Ta Moan a Ta Krabey. 4.–7. února 2011 čtyři dny nepřetržitého dělostřeleckého ostřelování. Střely dopadaly až 20 kilometrů hluboko do vnitrozemí obou států. Od dubna do května 2011 proběhla druhá vlna dělostřeleckých soubojů. Celkem v roce 2011 zahynulo přes 30 lidí (vojáků i civilistů). Také Preah Vihear utrpěl vážné škody.

2013 Rozsudek

Boje zastavilo až nařízení Rady bezpečnosti OSN a následný upřesňující rozsudek z Haagu z listopadu 2013, který Thajsku nařídil kompletně vyklidit celé přilehlé území o rozloze 4,6 km².

2025 Válka č.5

Tentokrát Thajsko nasadilo i letectvo. Kambodža by jistě také nasadila letectvo, kdyby nějaké měli. No a zbytek příběhu znáte z bulvárního tisku.

Můj rozsudek

• Preah Vihear by rozhodně měl patřit Kambodže. Thajci měli dost času aby si v klidu  prostudovali mapy kudy vlastně ta hranice vede a jestli jim to bylo tehdy jedno a nyní mají rozsudek a ještě dodatečný rozsudek z Mezinárodního soudu v Haagu, pak to prostě a jednoznačně patří Kambodžanům. 
• Preah Vihear by rozhodně měl patřit Thajsku. Nejen proto, že se tak původně dohodli ve smlouvě, ale hlavně geograficky. Když tam totiž přijedete, tak Vám to je hned jasný. Kdo ten klášter postavil? Prapraprapředci dnešních obyvatel Sisaketu, kteří žijí na Koratské náhorní plošině a nebo předci Khmérů, kteří žijí 500m níže? Prostě geograficky, snadností přístupu, generačně i historicky by to mělo patřit rozhodně Thajcům.

Řešení

1. Návrat do roku 2000 – Tehdy jediná kloudná cesta vedla z Thajské strany, Přístup do chrámu byl volný z obou stran a Thajci vybrané vstupné se dělilo rovným, bratrským  dílem, a všichni byli spokojeni.
2. Stavba – Jestliže Thajci chtějí taky takový chrám, tak ať si ho o kilometr vedle postaví, klidně kopii 1:1, nebo klidně ještě větší. Vyjde je to na stejný peníze, asi jako týden týhle zpropadený války.
3. Prodej – Pokud ho Thajci tak nutně potřebují, navrhuji ho od Kambodže  odkoupit a nebo ho rovnou vyměnit za ostrov Ko Chang.

Porovnání síly

Pro lepší pochopení. Je to jako kdybychom se my, takhle pustili do vojenského sporu, se sousedními Germány. Thajsko svojí rozlohou, počtem obyvatel skoro odpovídá Německu a Kambodža svojí rozlohou a počtem obyvatel skoro odpovídá Československu. Rozdíl v ekonomice je podobně propastný.

Kdyby se pustili do regulérní války, na což podle mne nedojde, tak Kambodža nemá sebemenší šanci. Khmerové by si museli zavolat na pomoc spřátelenou Čínu, pak by ale Thajci neměli žádnou šanci a museli by si zavolat na pomoc spřátelené Spojené Státy. Nemyslím, že by za to ten klášter stál, aby se tady spustila 3. nebo snad už 4. sv. válka…

Proč?

Každá válka je obrovským selháním diplomacie. Ať už je důvod jakýkoliv, tento konflikt rozhodně nevznikl mezi obyčejnými obyvateli obou států. Na obou stranách žijí převážně nejchudší obyvatelé, farmáři, kteří se určitě nechtějí střílet a zabíjet kvůli kusu skály se zbytkem kláštera. Zkusme se na to podívat z několika pohledů, proč vznikly ty novodobé konflikty, když to předtím desítky let nikomu nevadilo. Nechám na Vás, aby jste si sami posoudili proč se to děje. Co tedy může být pravým důvodem konfliktu?

Důvody:

1. Preah Vihear

Tisíc let staré zbytky kláštera jsou oběma stranám k ničemu, naprosto nepotřebné a komerčně nevyužitelné.

• Kambodža – má takových a mnohem větších chrámů tolik, že je ani nespočítáme. Nemají vůbec prostředky na údržbu a rekonstrukci těch, které jsou 10x větší a zajímavější. Navíc je Preah Vihear vzdálen od Siem Reap 230 km. A posledních pár km musíte jet do prudkého stoupání, pouze se silným autem s náhonem všech kol. Kambodžané si tohoto kláštera tak moc váží, že k němu natáhli asfaltku až v roce 2012, a to jenom proto, že se kvůli němu hádali s Thajskem. Zeptejte se kteréhokoliv Kambodžana na tento klášter. Víte co Vám 99% populace odpoví? Preah Vihear je náš, tam je duše našeho národa! Ale nikdy tam nebyl a ani tam v nejbližší době nepojede.
• Thajsko – no ty už vůbec ne, nejenže mají několik menších chrámů z tohoto období, ale místo je odevšad příliš vzdáleno a tak je pro jakýkoliv větší turismus naprosto nepoužitelné. Z Bangkoku je to 600 km. Na to aby tam o víkendu vyjelo pár farmářů s rodinkou na výlet, to rozhodně nepotřebují.

2.Strategické místo

Samozřejmě, že pro obě strany je strategicky výhodné mít tam vojenskou základnu, ale zase si to rozeberme:

• Kambodža – to je sice fajn, že mají vojenskou základnu na hraně útesu, který je jinak celý Thajský, ale vzhledem k síle jejich armády, je to jen iluzorní výhoda. K čemu jim to je? Thajsko nikdy nenapadnou, nemají na to sílu, a že mají krásný rozhled na Kambodžu jim moc strategické převahy nepřidá.
• Thajsko – taky dobrý ale mají přeci další stovky kilometrů útesu kde si můžou postavit tisíce vojenských základen a pozorovat Kambodžu, ale jako k čemu? Kambodžský tanky na ten zlom těžko vyjedou a letadla nemají.

3.Nacionalismus

Tak jistě, oba národy jsou silní nacionalisté, oba jsou hrdí na svůj národ a kulturu. Pokud chcete mezi lidem těchto zemí rozdmýchat podporu pro válečný konflikt, pak je tohle ta pravá struna, na kterou je třeba zabrnkat. Preah Vihear je takový sto let starý soudek se střelným prachem, jež má na sever a na jih natažené doutnáky.

• Kambodža – velmi hrdý národ, který doposud žije ze slávy Khmérské říše, která kdysi pokrývala skoro celé Thajsko. Běžný Kambodžan si myslí že by jim mělo patřit i toto území a ne, jen ten kousek skály pod klášterem o který se vede spor. Pro ně je to věc národní hrdosti, tedy něčeho, co my Češi ve velkém postrádáme.
• Thajsko – velmi hrdý národ, který doposud žije ze slávy Ayutthayské říše, která kdysi pokrývala celou Kambodžu. Běžný Thajec si myslí že by jim mělo patřit i toto území a ne, jen ten kousek skály pod klášterem o který se vede spor. Pro ně je to věc národní hrdosti, tedy něčeho, co my Češi ve velkém postrádáme.

4.Pozemek

Jestli je něco důvodem této války, tak pozemek to rozhodně není, alespoň ne tenhle. Ten pozemek je naprosto bezcenný. I kdyby tam bylo zlato a diamanty, nemůžete kvůli tomu zbourat Preah Vihear, který je pod ochranou UNESCO..

5.Peníze

Zatím všechny války na této planetě byly vedeny pouze, pouze a jen pouze pro peníze. I když to bylo většinou v zastoupení přírodního bohatství, zdrojů vody, potravy nebo lidí do otroctví. Prostě vždycky, když někdo něco vlastnil a měl se dobře, tak mu někdo jiný vyhlásil válku, aby mu to sprostě ukradl. I Trojská válka i Křižácké výpravy byly dobyvačné a Helena Trójská i Svatá místa, byla jen záminkou. Takže?

V každé válce hledejme tok peněz – vždycky.

Ještě nikdy nikdo nikomu nevyhlásil válku, aby na tom prodělal a zbytek života prožil on i jeho potomci v bídě. Na první pohled to nedává logiku, že?

• Preah Vihear je díky odlehlé poloze bezcenný a to včetně pozemku.
• Válka je hodně drahá záležitost, jsou to utracené miliony usd denně, v případě intenzivního boje desítky milionů denně.
• Podle Thajské vládní Hospodářské komory, jen během pětidenní vlny těžkých střetů vyčíslilo samotné Thajsko své počáteční škody na majetku a náklady na evakuaci, na více než 300 milionů dolarů.
• Každý den konfliktu, přichází Kambodžu díky odlivu turistů o 2.3 milionu dolarů – denně.
• Každý den konfliktu přichází obě strany, díky uzavřené hranici,  a následným ztrátám v obchodu o 10 milionů dolarů – denně.
• Každý den konfliktu přichází farmáři o půl milionu dolarů denně.

Podle mne je tato válka jen zástupná.

Tady se totiž řeší mnohem větší balík, než jsou jenom nějaké usmolené miliony nebo desítky milionů usd denně. Podle mne se tady řeší spor o námořní hranici mezi Thajskem a Kambodžou. Jen si to představte, že by se sešlo Thajské a Kambodžské námořnictvo na sporné hranici a začali tam po sobě střílet. Kdo by to podporoval? Nikdo. Žádný Thajec ani Khmer a ani žádná z vlád by na to nechtěla uvolňovat zlaťáky. Voda, ta nemá žádný nacionalismus, žádnou národní hrdost. A nějaké omylem trefené ryby nikoho nezajímají.

Ale střílení do lidí a přetahování se o hromadu kamení, ve které oba národy vidí symbol jejich nacionalismu, symbol jejich pýchy nad výhrou, nebo nebetyčné potupy nad prohrou, to je jiná, to se hnedle semkne celý národ. Kdybych chtěl začít válčit o kus mořského dna, tak bych potřeboval podporu národa. Ale kdo by podpořil střílení do vody? Svět je strašně krutý místo a pokud jde o velký balík peněz, pak jdou lidské životy stranou.

6.Velký Peníze

Kdyby se Thajci nezastavili a zabrali celé pohoří Bangrek tak, aby k němu měli pohodlný přístup z jižní, Kambodžské strany, pak by zde mohli těžit nerostné bohatství. Podle průzkumu je zde obrovské ložisko železa. A nejen to, je tu i zlato, měď, antimon, mangan, wolfram a také safíry a rubíny.

7.Obrovský Peníze

Málokdo registruje, že se nám tady táhne již 50 let spor o hranici kontinentálního šelfu. Proč? No kvůli rybolovu to není. Jako na potvoru zrovna v tomhle sporném kusu moře, konkrétně se jedná o 27.000 Km², je jedno z největších dosud netěžených energetických center v jihovýchodní Asii. Konkrétně se jedná o ložiska plynu a ropy v hodnotě 300 miliard usd. A ten náš konflikt eskaloval zrovna vloni, právě po drastickém zdražováním  energií, to je ale náhodička.

• Pro Thajsko –  je to klíč k dlouhodobé energetické bezpečnosti. Thajsko čelí postupnému vyčerpávání svých stávajících plynových polí v zálivu a je stále závislejší na drahém dovozu zkapalněného zemního plynu.
• Pro Kambodžu – je to totálně transformační ekonomický impuls. Kambodža nemá téměř žádný domácí ropný průmysl a je stoprocentně závislá na dovozu paliv. Podle ekonomických odhadů by úspěšná těžba přinesla kambodžské státní kase 10 až 15 miliard usd ročně na čistých příjmech, což by v tak malinké zemi zásadně změnilo tamní životní úroveň i průmysl.

Kvůli eskalaci konfliktu a přesunu sporu pod arbitráž OSN, tato ložiska zůstávají zatím tzv. „uvízlým aktivem“. Žádná velká mezinárodní ropná společnost (jako Chevron, TotalEnergies či Shell) nezačne do vrtů investovat, dokud nebude jasné, komu území legálně patří.

Vyjednávání o této oblasti vstoupila do zcela nové a kritické fáze. Poté, co Thajsko oficiálně vypovědělo předchozí dohodu o společném postupu z roku 2001 (MOU 44), iniciovala Kambodža v souladu s mezinárodním právem povinné smírčí řízení OSN v rámci úmluvy UNCLOS. Obě země aktuálně jmenovaly své právní zástupce a jedná se o jmenování neutrálního předsedy komise, která se pokusí desetiletí trvající patovou situaci vyřešit.

Vždyť ještě nedávno zde obě království žila v přátelské spolupráci.

Závěr

Věříte, že tady lidi, střílí do lidí, kvůli čtyřem kilometrům čtverečným skály, se zbytkem chrámu, a nebo se tady, tak jako ve všech poctivých válkách bojuje o pořádný balík peněz? Podle mne se tenhle konflikt uklidní až teprve po vzájemné dohodě o vlastnictví sporných 27.000 Km² mořského dna.

Prožil jsem v Thajsku deset let, dokonce jsem jeden čas bydlel i v hraniční provincii Sisaket, tedy nějakých 90 km od Preah Vihear. V Kambodži jsem prožil 6 let nejvíce v Siem Reap. Obě země mám moc rád a v obou mám přátele. Oba národy by měli žít vedle sebe v míru jako bratři a sestry, protože válka svědčí pouze generálům, politikům a výrobcům zbraňových systémů.

Pokud mne někdo chce označit za Chcimíra, tak souhlasím.