Rado – ředitel, který (ne)skončil v bezejmenném hrobě – sbírka

Velký ohlas a nové informace mne donutily napsat pokračování článku o Radovi

Naivně jsem se domníval, že Rado byl definitivně pohřben prostřednictvím nadace Pohtecktung foundation v bezejmenném hrobě, na extrémně ponurém hřbitově. Bylo mi tenkrát velmi divné, že všechny hrobky mají pouze čísla. Žádný pomník, žádná náhrobní deska, žádné jméno ani datum. Nikde ani zbytek vosku po dohořelé svíčce, ani kousek vonné tyčinky, a ani jedna uschlá nebo zvadlá kytička. Prostě jen na betonu červeným sprejem přes šablonu nastříkaná tři čísla..

9 6 4

Zdálo se, že hřbitov prostě není navštěvován, že lidé, kteří jsou zde uloženi k poslednímu odpočinku, již nemají žádné příbuzné, a tak sem nemá kdo zajít. No a kdo někoho má, tak ten sem přijde jen jednou, jen aby zajistil přesun ostatků na normální hřbitov.

Odpověď na tyto drobné nesrovnalosti mi vyrazila dech. Nadace Pohtecktung foundation pohřbívá lidi (bez příbuzných a bez prostředků) velmi jednoduchým způsobem, do těchto provizorních betonových hrobů. Vše je uhrazeno z prostředků nadace. Tři roky se čeká, jestli se někdo nepřihlásí a neodveze si ostatky jinam. Pokud se tak nestane, hrob je po třech letech ,,zrecyklován“ a místo posledního odpočinku se stane ,,neznámým“ a navždy nedostupným.

Jak taková ,,recyklace“ hrobu probíhá snad ani nechci vědět. Dle mého úsudku je tento hřbitov místo děsu! Dle nadace si takové luxusní místo bezdomovci nezaslouží a jestliže nikdo do tří let nezaplatí, tak ho vyhodí někam za zeď – do hřbitovního kompostu.

Po napsání článku o Radovi jsem si byl jistý, že mne bude kontaktovat někdo z jeho rodiny s žádostí o přemístění ostatků na normální hřbitov. Opět jsem byl naivní – nikdo se mi neozval. Ne proto, že by o mně nevěděli, ale prostě nechtějí… Na článek reagovali pouze Radovi bývalí klienti, spolužáci, spolupracovníci a také soucitní lidé, které tento smutný příběh vzal za srdce…

Sbírka

Nyní tedy máme několik měsíců na to, sehnat potřebnou částku na exhumaci a zpopelnění Radových ostatků. Teprve poté bude možno hovořit o důstojném uložení na nějakém ,,lidském“ hřbitově.

Radův kamarád Václav a já jsme ochotni vše zrealizovat, ale momentálně nemáme dostatek prostředků ani na svůj poklidný život. Nadaci je třeba uhradit:

• veškeré její náklady, které s Radovým odchodem doposud nastaly
• něco na její provoz, aby měla z čeho fungovat i v budoucnosti
• vyhotovení potřebných povolení a dokumentů
• exhumaci
• zpopelnění

Máte li zájem přispět na tento záměr, pošlete, prosím, jakýkoliv finanční obnos v Kč na níže uvedené konto. Jako variabilní symbol zvolte 999.  Jestliže se do konce roku 2017 nesejde potřebných cca 20 000 Kč, zpopelnění provedeno nebude, hrob s ostatky bude nenávratně zlikvidován a nedostatečné prostředky budou samozřejmě navráceny zpět.

Sejde – li se více peněz, bude za ně urna uložena na tradičním thajském hřbitově. Veškerý další postup samozřejmě zveřejním.

Máte-li jakékoliv Radovi fotografie či videa, pošlete mi je prosím, rád je zde zveřejním.

29.9.2016	V L B	300 kč
17.4.2017	J F	1.000 kč
18.4.2017	J R K	1.000 kč
19.4.2017	O H	100 kč
20.4.2017	V L B	211 kč
27.7.2017	Anonym	300 kč
5.8.2017	Thajský Ráj	2.000 kč
7.8.2017	KAIDEE-SHOP	2.000 kč
18.9.2017	Tomáš P.	200 kč
19.9.	Pavel M.	200 kč
20.9.	Pavel V.	200 kč
Celkem  21.9.2017		7.511 kč

Aktualizováno dne 4.5.2026

Bohužel nedlouho po poslední aktualizaci 21.9.2017, jsem se dostal sám do opravdu velkých životních problémů, a nemohl jsem se o tento projekt postarat. Potřebné peníze se nesešly a tak Radovi ostatky jsou neznámo kde, na nějakém hromadném úložišti, nadace Pohtecktung foundation…

RENÉ

O mně

Odkazy:

• Fotogalerie – RADO – Vladimír Moša
• Rado – ředitel, který skončil v bezejmenném hrobě
• Rado – ředitel, který (ne)skončil v bezejmenném hrobě – právě otevřeno
• RADO – fotogalerie
• René
• Thajsko, Pattaya – převážně nevážně
• Bangkok
• Samut Sakhon
• wendi – autor a průvodce (Kambodža, Thajsko a Laos)