V Siem Reap existuje možnost pronajmout si obyčejné jízdní kolo, na kterém můžete jezdit po celém městě, do blízkého okolí, ale i do nedalekých angkorských chrámů, včetně slavného Angkor Watu. Tato forma tzv. ECO turistiky vypadá velmi lákavě. Procvičíte si fyzičku, projedete se v přírodě a ještě ušetříte spoustu zlaťáků za taxík. Další výhodou je nezávislost na řidiči tuk-tuku, nebo auta. Cena půjčovného na celý den včetně vody a mapy Angkoru začíná již na neuvěřitelném…
1 USD

Když si tak ležíte v klimatizovaném hotelovém pokoji, zdá se Vám vše logické a perfektní. Bohužel pouze do momentu, než se do tohoto dobrodružství zcela lehkovážně vrhnete. Osobně jsem si tuto luxusní zkušenost dopřál jen jednou v životě.
Již u kontroly vstupenek do areálu jsem se chtěl zcela vyčerpán vrátit. Na kole jsem neseděl již řadu let a zdejší ,,kambodžská ukrajina“ vyžaduje na posun vpřed přibližně 5x více energie než průměrné evropské kolo. Prostě na normálním kole šlápnete na pedál a jedete. Na téhle hajtře šlápnete na pedál a okamžitě musíte znovu nebo se kolo okamžitě zastaví, ztratíte rovnováhu a spadnete do všudypřítomného nánosu prachu u okraje cesty.
Zatímco jsem si vesele kolaboval a proklínal dementní myšlenku, jak se krásně projedu za jeden dolar po Angkoru, ozvala se rána připomínající výstřel z pistole. Nejprve jsem si myslel, že mne někdo pozoruje, jak se trápím, a udělil mi ránu z milosti, ale tolik štěstí jsem zase neměl…

Sra Srang
Nakonec se ukázalo, že po dvaceti kilometrech (převážně na přímém slunci), jsem nezačal kolabovat jen já, ale i duše v zadním kole. U vodní nádrže Sra Srang to už nevydržela a praskla i s pláštěm. Přiznám se, že v tu chvíli bych to kolo nejraději zahodil do vody, sedl si do klimatizované restaurace a po snížení tělesné teploty na původních 35 stupňů, si v naprostém klidu zavolal taxi zpět. Nakonec jsem se ovládl a ušel ještě 2 km do servisu, kde mi vše za pouhých 8 USD vyměnili.

Po profesionální opravě jsem se rozhodl neriskovat kolaps vlastní duše, ukončil jsem své trápení a zamířil zpět na hotel. Cestou jsem si několikrát pohrával s myšlenkou, že si stopnu tuk-tuk a nechám nás (mne i věrnou „ukrajinu“) odvézt. Na nějaké památky jsem dnes neměl ani pomyšlení. Nakonec jsem to sice přežil, ale bylo to jen tak tak. Moje přehřáté tělo potřebovalo hodinu studené sprchy a namožené svaly masáž a třídenní klid na lůžku.
Z vlastní zkušenosti Vám tedy kolo vřele nedoporučuji.
Prohlídky památek jsou již samy o sobě fyzicky náročné a jízda na starém kole v tropickém klimatu je natolik únavná že již nezbývají síly na prohlídku a někdy ani na bezpečný návrat…
Poučení?
Na kole do Angkoru nepojedu ani zadarmo,
natož za dolar
Dodatek
Pokud vládnete nadlidskou silou a houževnatostí, chcete ušetřit, nebo jen zažít dobrodružství, pak si tento dolarový zážitek samozřejmě dopřejte. Jestliže si mne zároveň najmete jako průvodce, pak pojedu samozřejmě s Vámi, ale jedině na motorce…
Odkazy:
- Volání z Kambodže do ČR a na Slovensko
- Kambodžské vízum turistické
- Kambodžské vízum roční
- Příjezdový formulář do Kambodže
- Dovoz do Kambodže
- Vývoz z Kambodže
- Pyramidy v Kambodže jsou silnější než Egyptské
- Srah Srang vydala své tajemství
- 800 let starý člun nalezen v Angkoru
- Bohové Thajska a Kambodže
- Jára Cimrman – Objevitel Angkoru
- Kambodža – doporučení a informace
- wendi – autor a průvodce (Kambodža, Thajsko a Laos)
