Jára Cimrman – Objevitel Angkoru

O tom, jak významný je podíl Járy Cimrmana na archeologických vykopávkách a objevech v Kambodže vím již dávno (v podstatě objevil a vykopal všechny významné chrámy v Angkoru). Avšak teprve včera se mi podařilo přesvědčit mého kamaráda Otu, aby alespoň část dokumentů zveřejnil. Tyto nezpochybnitelné důkazy přinášejí nové informace o Českém Géniovi,  jehož objevy a vynálezy změnily svět…    

wendi                                     

………………………………………………………………………………………………………………………

Jára Cimrman – Objevitel Angkoru

Slavný český rodák a génius Jára Cimrman se narodil mezi lety 1869 – 74 ve Vídni. O jeho cestovatelské vášni toho víme poměrně hodně, ale záznamy o jeho cestách se omezují pouze na Evropu. Teprve nedávno jsme zjistili, že Cimrman nejenže navštívil Kambodžu, ale byl to právě on, kdo jako první objevil Angkor Vat.

V archivu české Společnosti Járy Cimrmana v Praze se však jakékoli zmínky o Cimrmanově posedlosti jihovýchodní Asií téměř nedají dohledat. Jediný doklad o jeho kontaktech s tamním světem je poznámka, že Cimrman napsal dvě jednoaktové hry pro divadlo v Jakartě. Víme také, že poslední léta v Rakousku-Uhersku trávil Cimrman v Čechách ve frymburském starobinci, kde vymýšlel anekdoty na zkostnatělou říši a stařičkého mocnáře Františka Josefa I.

A právě ředitel starobince se mu v roce 1912 svěřil, že si z Asie přivezl, v Evropě dosud neznámou, asijskou chřipku. A my se právem ptáme, proč by se někdo s tak osobní informací svěřoval někomu, kdo by o Asii nejevil zájem. Ve frymburském starobinci stopa českého génia končí a Společnost Járy Cimrmana bohužel rezignovala na jakékoli pátrání po dalších Cimrmanových osudech.

Ota

Ne tak český fotograf Ota Veverka, který v roce 2006 zjistil, že na stěně restaurace U sirotků, kde kdysi psal Cimrman na stěny žertovné říkánky, byla kromě několika jiných také jedna, dosud z neznámých důvodů tajemně zamlčována. „Bez Angkoru ve svém bytě, chcípnu na úbytě,“ napsal zde mistr vášnivý aforismus. A to byl hlavní impuls, proč se ještě téhož roku Ota rozhodl bezodkladně vydat do vzdálené Kambodže, posledním místě Cimrmanova pobytu.

.

Siem Reap

Jára Cimrman žil v letech 1918 až 1926 ve městě Siem Reap nedaleko světoznámého Angkoru. Na snímku (zcela vpravo) vidíte Cimrmanovu letní rezidenci a zakotvenou loď, ve které mistr učil zaostalé Khméry modernímu rybolovu. Vodní kolo zavlažovalo jeho zahrádku i jeho hrdlo.

.

Dnes již neexistující Most Járy Cimrmana v Siem Reapu. Fotografie z roku 1921. Některé kůly z mostu je možné spatřit v Národním muzeu v Phnom Penhu, s dochovalými záseky mistrovy sekery.

.

1923 – Tržiště v Siem Reapu, kde mistr s oblibou nakupoval. Jára Cimrman je na této fotografii druhý zprava, avšak mimo záběr.

.

1918

Vzácná, stářím zažloutlá autentická fotografie Járy Cimrmana z roku 1918, kdy osobně navštívil oslavy khmerského Nového roku v okolí starého chrámu Bakong v zaniklém městě Hariharalaya. Podle očitých svědků je Cimrman na snímku osmý zleva. Znalci však tvrdí, že je zhruba uprostřed, hned vedle dívky s červeným kloboučkem.

.

Jára Cimrman, zkoumající angkorské památky v roce 1919. Zde, označen šipkou, prohlíží si sochy démonů na mostu před Jižní branou do Angkor Thomu.

.

Pokud byste mistra na předchozí fotografii přece jen náhodou nepoznali, zde je zvětšenina jeho postavy. Ano, je to nepochybně on!

.

↑

První autentický autoportrét (dnes bychom řekli selfie) Járy Cimrmana. Vzácná fotografie z roku 1921 šťastnou náhodou objevená zcela nedávno při vykopávkách v Angkor Vatu, společně s poznámkovým notýskem českého génia. Jára Cimrman, pozorující úsvit za Angkor Vatem, je na snímku třetí zleva. Je však nutné podívat se na fotografii z druhé strany.

Na zadní straně zapsal doslova toto: „Viděl jsem jej první. Všichni ti hlupáci pozorují východ slunce před Angkor Vatem. Jenom já, hnán objevitelskou touhou, spěchal jsem za něj. Nebyl jsem zklamán, spatřivše jej o minutu a dvacet tři vteřin dříve, než to stádo vodních buvolů před chrámem. A stálo to za to.“

Jára Cimrman – ležící, spící. Nemaje, kam hlavu složit, stěhuje se starý a nemocný mistr do svých milovaných angkorských chrámů. Zde, v chrámu East Mebon, si příležitostně přivydělává hrou na hudební nástroje a zpěvem českých i rakouských písní. Poslední známý snímek Járy Cimrmana. Géniova stopa zde definitivně mizí. Je však zřejmé, že Jára Cimrman byl (a možná ještě je) nejstarším člověkem na Zemi…

.

Autorem článku a většiny autentických fotografií,  je v Siem Reap žijící fotograf a průvodce Ota Veverka.

O mně

Odkazy:

• Kambodža s Českým fotografem a průvodcem
• Volání z Kambodže do ČR a na Slovensko
• Kambodžské vízum turistické
• Kambodžské vízum roční
• Příjezdový formulář do Kambodže
• Dovoz do Kambodže
• Vývoz z Kambodže
• wendi – průvodce (Kambodža, Thajsko a Laos)

O mně