Dopisy z kambodžského vězení

Dopisy z kambodžského pekla – jídlo 6.

Vězeňská strava ve zdejším vězení je něco, s čím by jste mohli strašit nejen malé děti, ale i dospělé a odolné jedince. Za dva měsíce co jsem tady, jsem ještě nepotkal nikoho, kdo by přežíval pouze na tom. Vzhledem k množství, které každodenně chrlí zdejší kuchyně, ty „delikatesy“ přeci jen musí někdo konzumovat.

Abych ale jen nehanil zdejší kuchaře, někdy zde dávají jako přílohu trochu čerstvé zeleniny, která je opravdu moc dobrá. Jen si ji vždy musím dát na 30 minut „vyvětrat“, aby ztratila ten strašidelný zápach přiložené polévky. Přestože je zelenina oddělena igelitem, stejně načichne. A přiznám se, že horší sajrajt, než je tato zdejší polévka, jsem v životě nečuchal. Megapuch je tak příšerný, že kdybych vás s touto „pochoutkou“ zavřel v malé místnosti bez přívodu čerstvého vzduchu, tak se do hodiny přiznáte, že jste v šedesátém druhém stříleli s Oswaldem na prezidenta Kennedyho. Z místní vězeňské stravy se dá lehce konzumovat jen tato volně ložená zelenina a také obyčejná rýže, pokud ovšem není nějakým zázrakem připálená.

Jedno je jisté: Evropan na takové stravě nemá šanci existovat. Do roka musí vypadat, jako kdyby přežil holokaust koncentračního tábora. Nemá-li cizinec zdroj peněz, vše postupuje velmi rychle. Nejprve drastický úbytek na váze, následuje kolaps imunitního systému, který otevře bránu kožním chorobám a infekčním nemocem, jichž je plné vězení. O rychlý konec se postará kritický nedostatek tolik potřebných léků. Bez financí odcházejí citliví jedinci velmi rychle, zatímco silní a houževnatí umírají dlouho a pomalu.

Z naší cely je na tom nejhůře Jonathan. V době jeho zatčení neměl žádné peníze a jeho osmdesátiletá matka také ne. Neziskovka APLE ho dostala do problémů v Battambongu. Jelikož neměl peníze na překladatele ani na právníka, tak celý soud proběhl velmi poklidně. Dostal 7 let. První 4 roky přežil v šílených podmínkách battambongského vězení mezi Kambodžany. Díky prodeji cigaret si časem dokázal vydělat 1 USD denně, a tak si mohl dovolit koupit každý den jednu bagetu a jednu instantní nudlovou polévku. Na této stravě přežil neuvěřitelné 4 roky! Nedostatek potravy neměl za následek pouze drastický úbytek tělesné hmotnosti. Nulový příjem vitamínů, minerálů a dalších nutričních látek, které každé tělo a imunitní systém nutně potřebuje, zapříčinil rychlé stárnutí a vypadání většiny zubů. Vloni ho přemístili sem do Siem Reap. Na jídlo a umístění ve VIP sekci si vydělává úklidem naší cely včetně WC, prodejem cigaret, instantní kávy a praním špinavého prádla. Aby to neměl tak jednoduché, byl před pár lety diagnostikován jako HIV pozitivní. Jonathan je poměrně soběstačný, přesto se ho snažím trochu podporovat. Každý den se s ním dělím o trochu jídla, kousek ovoce nebo nějaké vitamíny. Na oplátku mi (nebo nám) z mnou nakoupených surovin připravuje snídaně. Nežitelná bída battambongského pekla ho poznamenala natolik, že nehodlá vyhodit žádné jídlo a skoro denně jí i lehce plesnivé či delší dobu prošlé potraviny. Jako jediný z naší cely také nepije balenou vodu, která se zde dá koupit za pár korun, nýbrž to co teče z kambodžského vodovodu. Zatím žije, ale pokud by si zde někdo zasloužil zkrácení trestu, tak je to právě on! A tím jsme zase zpět u finančních prostředků. Bylo by třeba najmout právníka, který by zjistil možnosti a poté požádal soud o předčasné propuštění ze zdravotních důvodů. Aby taková žádost byla vůbec projednávána a aby to netrvalo 2 roky, muselo by se to opět podpořit penězi.

Jak se žije, když nejsou peníze již víte, tak se pojďme podívat jak se tu jí s penězi. Ve VIP sekci pro cizince máme hned několik možností:

1. zlatý klub – za 300 USD měsíčně se můžete připojit k Mr. L. a jíst s ním a jeho přáteli vše, co pro ně připravují jeho kuchaři. Znamená to dostatek čerstvého a chutného jídla od rána až do večera. Občas se na jejich jídelníčku objeví i velké mořské ryby, krevety, mušle, kachny nebo třeba i krokodýl.

2. vlastní vařič – většina vězňů volí nejvíce pracnou a ne zrovna nejlevnější variantu a vaří si sami jen pro sebe. Domnívám se, že hlavním důvodem je to, že jim lépe utíká čas za mřížemi. Každý zde má možnost zakoupit si vlastní plynový vařič, náhradní plynové patrony, chladící box a do něj potřebný led. Základní potraviny nabízí ve velmi omezeném sortimentu místní obchůdek. Chceme-li něco víc, musíme si to objednat buď v shopu, u přátelského dozorce, nebo u někoho, kdo vám nákup přinese a předá při návštěvě. Objednávka přes shop či policistu obyčejně znamená přirážku 50 – 100%.

3. dohoda – každý se může tak jako já s někým spojit. Můj metabolismus mi již nedovoluje konzumovat takové množství potravin jako za mlada. Jím pouze 2x denně, v 8 hodin snídaně, kterou tvoří obyčejně 2 zapečené tousty nebo vynikající Džonova polévka. Na snídani kupuji suroviny a Jonathan ze svého dodá plyn do vařiče a koření. Obědovečeři připravuje Mr. S. Každý den vaří pro 3 – 5 lidí a tak jsem se k nim připojil. Přispívám 20 USD týdně + nějaké potraviny či doplňky jako třeba fazole Heinz, kečup nebo sojová omáčka. Jídlo si v podstatě můžeme připravit jakékoliv. Jsme Evropané, takže rýži máme pouze jednou týdně. Dostupné jsou tu evropské brambory, těstoviny, bagety, fazole a dostatek čerstvé zeleniny. Trochu problém je s masem. Maso lze samozřejmě objednat, ale nelze ho v chladícím boxu skladovat déle než 24 hodin. Když tedy náš dodavatel na maso zapomene, tak prostě není.

4. hotovky – každý den sem dodávají jídla připravená „venku“. Většinou se jedná o velmi chutné pečené maso s rýží. Jako doplněk jsou dopoledne k mání v omezeném množství čisté bagety a také něco jako koblihy bez náplně.

5. policejní obědy – zaměstnanci věznice mají obědy zdarma. Ne každý policista o ně ale stojí. Jejich přebytky jsou k dispozici za cenu 1 – 2 USD. Většinou se jedná o kousek dobré pečené ryby s rýží.

To jak nepoživatelná je vězeňská strava, je nejlépe vidět na obrovském objemu potravin, které sem každý den stovky lidí přináší během návštěv svým kambodžským příbuzným a přátelům.

Wendi

Odkazy: