Dopisy z kambodžského vězení

Dopisy z kambodžského pekla – den 3.

Mám za sebou další chladnou noc, ale díky moskytiéře a slabé dece to bylo mnohem lepší. Mr. A má horečku. Nejsem sám, komu noční chlad a silný ventilátor nedělá dobře. Přemýšlím, že takhle to dál nejde. Potřebuji nutně hotovost. Domnívám se, že mi nikdo nepůjčí, znají mne 2 dny a nemají žádnou záruku, že jim budu schopen a taky chtít někdy něco vrátit. Přeci jen se osměluji a ptám se Džona. „Žádný problém, kolik potřebuješ?“ Půjčuji si 5 USD. Konečně si mohu koupit mýdlo, zubní pastu, normální kartáček na zuby a dostatek balené vody. Nikdy bych nevěřil, jakou mi udělá radost, když si mohu dovolit koupit obyčejné mýdlo.

V poledne přišel dozorce a přinesl mi věci, které mi sem poslal můj kambodžský kamarád Petr (Phí). Někteří z vás ho znáte jako vždy příjemného řidiče minivanu. Předává mi 50.000 Rielů (12,5 USD), krabici nudlových polévek, Redbully a bramborové lupínky. Petr mi také koupil balenou vodu, kterou mi prý někdo přinese odpoledne. Je zajímavé, že jídlo a peníze jsem obdržel ve správném počtu a v pořádku, ale vodu někdo zabavil. Důvodem samozřejmě nebyl žádný předpis, ale něčí žízeň.

Potřebuji oholit! Holící strojek mi zabavili již na policejní stanici. Policista zjevně neodolal lesku jeho zlaté barvy. Na jeho obhajobu musím potvrdit, že můj strojek opravdu vypadal (a vážil), jako kdyby byl vyroben ze zlata. Policista je nyní hrdým vlastníkem zlatého holícího strojku, do kterého v JV Asii nesežene náhradní žiletky a já mám doma 4 náhradní žiletky, ke kterým zde neseženu strojek. Jen pro zajímavost, jedna náhradní žiletka stojí cca 50 Kč a obvykle mi vydrží 3 měsíce.

V areálu věznice je sice holičství, ale nikdo z nás se tam nechodí oholit, pouze ostříhat. Důvodem je nedostatečná hygiena při čištění břitvy. Jak se tedy moji spoluvězni holí? Všichni mají svůj vlastní jednoduchý plastový holící strojek a k němu potřebné náhradní žiletky. Ptám se kde je prodávají. Začínám pomalu chápat jak to tady chodí. Věci, které v běžném vězení „ne-smíte“ vlastnit, spadají do několika kategorií:

  1. povolené – hodinky, léky, vitamíny, chladící boxy
  2. povolené s omezením – nože, sekáčky na maso, vidličky, plynové vařiče
  3. zakázané, ale tolerované – holící strojky, žiletky, rozumné množství alkoholu
  4. přísně zakázané – telekomunikační technika, zbraně, drogy

Holící strojek by mi sem mohl někdo propašovat. Ale to není zrovna nejlepší nápad. Rozhoduji se použít „tradiční cestu“ nebo-li požádat „vedoucího našeho domku“ o povolení. Náš „vedoucí“ je 160 cm vysoký, dobře živený černoch, který vypadá, že má stále špatnou náladu, a to tak špatnou, že by mu měl jít každý okamžitě z cesty a nic po něm nechtít. Naštěstí je to jen maska, za kterou se skrývá dobrosrdečný chlapík. Dostávám od něj upozornění, že pokud si něco „takového“ chci pořídit, musí o tom vědět a povolit mi to! Jestliže mi to nepovolí a někdo mi ho sem propašuje, mohu se pak ocitnout v problému. Naopak pokud o tom bude vědět, schválí to, tak jsem do jisté míry pod jeho ochranou. To zní rozumně. Kde si ho mám tedy objednat? Odpovídá: „U mně!“ OK, domníval jsem se, že jde pouze o peníze, a že za ten strojek bude chtít minimálně desetinásobek pořizovací ceny, ale vše dopadlo jinak. Následujících 12 dní se mi každý den omlouvá, že na ten můj strojek „někdo“ zapomněl. Po dvou týdnech bez holení se v zrcadle přestávám poznávat. Konečně jsem se dočkal! Ptám se vedoucího, kolik chce peněz. S naštvaným a přísným obličejem odpovídá, že nic, že ho mám zdarma, když jsem vydržel tak dlouho čekat. Inu … jak říkám … je to dobrák.

Když jsem před pár měsíci psal dva články o kambodžských zákonech a omezeních pro dovoz a vývoz, netušil jsem, že se tak brzy setkám s lidmi, které to tak tvrdě postihlo. Tak jako mnozí jiní i on pašoval 3 kg amfetaminu, i jeho chytili a i on dostal vysoký trest. 30 let v kambodžském vězení, z čehož má odsezeno prvních 5 let.

Vše tu zatím plyne poklidným tempem. Asijský klid zde každé dva dny přeruší hádka mezi dvěma vězni, což je pochopitelné. Mnoho lidí sdílí dlouhodobě malý prostor a všichni jsou pod tlakem probíhajícího soudního procesu či pod tíhou mnohaletého trestu, k němuž jsou již odsouzeni. Přesto si stále nejsem jistý, co si o tomto vězení mám myslet. Vrazi, zloději, podvodníci, drogový dealeři a sexuální násilníci, kterým jde jen o přežití a všichni se po většinu času k sobě chovají jako bratři, nebo jako mniši v dobře fungujícím klášteře.

Odkazy: