Hadi

Článek Hadi I. je věnován všem, kteří se chystají do Thajska nebo Kambodže

a mají obavy z blízkého setkání s nějakým tím hadíčkem.

Strach z pavouků a hadů je u nás Evropanů naprosto normální, nebo lépe řečeno velmi běžný. Na jednu stranu musím souhlasit, že zde v tropech tito nebezpeční živočichové opravdu žijí, na druhou stranu jsem zde za deset let nepotkal jediného turistu, který by zažil vážný problém s hady.

Pavouka, který by byl jedovatý, takovou tu chlupatou tarantuli jsem zde potkal jen v ZOO v teráriu, a to jsem několik měsíců bydlel v chatce uprostřed džungle v národním parku.

Hada, i jedovatého můžete potkat prakticky kdykoliv a kdekoliv, neexistuje místo, kde bych vsadil krk, že tam rozhodně nebude. Všechna moje vzácná setkání s hady proběhla zatím vždy stejně:

• Had nás vidí mnohem lépe a většinou zmizí pryč dříve, než ho zaregistrujeme. Hadi jsou velmi dobře maskovaní, v přírodě skoro neviditelní. My jsme barevní a lehce viditelní na sto metrů.
• Když už dojde k setkání, nikdy jsem se nesetkal s agresivitou. Had se vždy zastavil a čekal, co udělám.
• Já neudělal nic, a tak se had otočil a odplazil se.
• Pokud had dlouho čekal, vzdálil jsem se já. Po mém klidném ústupu had pokračoval ve své pouti.

Setkání

Pokud už dojde k setkání, zachovejte klid a k hadovi se nepřibližujte, on o Váši přítomnost nikdy nestojí. Někdy se ovšem stane, že had leží a odpočívá, přičemž nevěnuje pozornost okolí. Takový zamyšlený, relaxující plaz Vás zaregistruje, až když už je pozdě, vlastně až když už dojde k těsnému kontaktu.

Takovéto blízké setkání u mne vždy proběhlo oboustrannou sérií drobných infarktů, obrovským úlekem, prvotní neschopností se pohnout a zvýšením tlaku na hodnoty přibližně 380/220. U hada se to projevilo podobně, jen s tím rozdílem, že on okamžitě a bleskurychle zmizel. Prostě se vyděsil stejně jako já a se smrtelným strachem se snažil co nejrychleji vzdálit.

V džungli národního parku Phu Pa Lek jsem málem šlápl na velkého hada, který pelášil pryč neuvěřitelnou rychlostí unaveného zajíce, až za ním létalo do vzduchu suché listí. Šance, že potkáte v Thajsku volně žijícího hada, je velmi malá, přesto může k setkání dojít prakticky kdykoliv a kdekoliv (v džungli, na silnici, při koupání v moři, při potápění, v národním parku v centru Bangkoku, nebo doma v koupelně).

Já jsem za 10 let potkal asi 50 hadů (viz moje fotografie v článku), Pavel Bergman za 5 let potkal jenom 2. Toho druhého společně se mnou. Podle mne je to přímo úměrné tomu, jak moc se jich bojíte. Já měl dříve fobii a ta je přitahovala tak, že jsem jednou v Krabi zažil 3 setkání za jediný den.

Nyní, když už fóbií netrpím, hady potkávám opravdu velmi, velmi vzácně.

Máte nějaké zajímavé zážitky s hady v Thajsku či Kambodži?

Podělte se o ně s ostatními.

Napište mi je do komentáře a já je zveřejním v samostatném článku.

Odkazy:

• Hadi I.  v Thajsku a Kambodži – právě otevřený
• Hadi II. – První pomoc
• Létající hadi III.
• Mořští Hadi IV.
• Největší hadi V.
• Domácí mazlíčci – hadi VI.
• Hadi v Bangkoku VII.
• Hadi v toaletní míse VIII.
• Jak se jedí hadi IX.
• Blízká setkání – Hadi X.
• Gekoni
• Obři z Mekongu
• wendi – autor a průvodce (Kambodža, Thajsko a Laos)