Thajsko, Pattaya – převážně nevážně 7. Žumpa v obyváku

Mail 7. Žumpa v obýváku

22. července 2011 | René KROC

Milí přátelé,

abych získal inspiraci pro dnešní psaní, sednul jsem si na jedno cigáro na terasu a náladu mi zlepšil pohled na štětku jak řemen. Nešlo ji přehlédnout, jednak pro její luzný zjev (obarvená na blond – tj. špinavě rezavé vlasy jak cigny z Duchcu), vorvaná jak samice a měla těžce nakoupeno. Štrádovala si to, jak carský důstojník na přehlídce výrobců vodky a žádné vyzývavé pohledy, nebo rozdávání úsměvů, jen a jen luxovala očima chodník , aby sebou nešvihla. Jediný, kdo se tlemil, byli taxikáři a já. Evidentně šla ze šichty, ale většinou to bar lady zapíchnou, když nejsou kšefty, okolo třetí až čtvrté a nastupuje další směna (u non stopů). Tahle prošla právě teď a to je, prosím, jedenáct hodin dopoledne.

Mám za sebou asi dvě nebo tři noci probdělé, tak to dnes možná půjde ztuha. Poslední fáze předávání podniku už proběhla ve spolupráci s Paulem Daviesem, takže jsem neočekával žádná brutální překvapení. Nikdy jsem nebyl rozeným optimistou a netuším, proč už jsem si nezvyknul na to, že člověk má být připravený na všechno. Chtěl jsem nechat přepsat elektriku, vodu, UPC, kabelovku na pokojích, internet a možná ještě něco.

V Čechách je to nyní takové, že při prodeji nemovitosti vypíšete odhlášku pro např. ČEZ nebo RWE a dotyčný kupující tam s tím zajde a přepíše to na sebe – vřele nedoporučuji. Pokud tam nezajde, může vesele užívat jak plyn, tak elektřinu do doby než mu to pro neplacení odstřihnou a v tu chvíli, jde veškerý dluh za Vámi. Nebo to podá později, případně se půjde s papírem s katastru přihlásit sám a udá stav elekro či plynoměru dle svého uvážení. Opět dluh, opět Váš. Nemusíte to ani vědět, nemusí to být moc.

Ale všechny tyto molochy – pokud Vás někde nedostihne jejich faktura (platí pouze pro případ, že se vůbec obtěžují ji vystavit a doručit) a vy ji neuhradíte, tak dříve či později prodají balíček svých „nedobytných“ pohledávek jiné firmě, případně předají exekutorovi. Zbytek znáte – netušíc, že jste před lety dlužili pár korun, pár set korun, máte na krku exekuci, obstavené účty, penále a vše s poplatky v řádu desetitísíců korun. Proto jsem předpokládal, že to bude podobné a všichni se budou snažit o přepis. Ó jak pestrá je škola života. Pochopil jsem záhy lehký ruměnec na Paulově tváři, když mi ukazoval, co kde komu platit. Nějak mi to nesedělo. Než budu pokračovat, vysvětlím drobnou odlišnost. V Thajsku před počátkem používání jakékoliv služby zaplatíte deposit – tj. finanční zálohu na služby a zboží. Pak chodí účty a faktury za spotřebu oněch služeb, (mimochodem je možné je za velmi mírný poplatek zaplatit v místní sámošce prostřednictvím jejich platebních terminálů, ale musí to být do doby splatnosti) a deposit zůstává u dodavatele. V případě neplacení, kryje na čas dodávku služeb a následně Vás od služby odstřihnou. Naprosto nikoho nezajímá, kdo to platí a na koho je účet vystaven.

Pro farang je jednodušší mít Thajskou manželku, či přítelkyni na kterou se podnikání napíše a vše se tím náramně zjednoduší. Další smlouvy ošetří to, aby nemohla zmizet s prachama, či bouchnout barák a vzít čáru. Ten ruměnec byl proto, že ani jeden účet nebyl na Paulovo jméno a ani jeden nebyl stejný!!! Zkrátka v Thajsku žije již pár let a postupně měl pár přítelkyň a postupně rozšiřoval služby pro hosty a tím pádem i dodavatele služeb. Myslel jsem si, že si dělá prdel. Nedělal. Nechápal jsem, jak může místní finančák akceptovat nákladové doklady s pěti a více jmény a nechat účty v účetnictví.

Takže rychlý dotaz na právníka a auditorskou firmu. Bezbřehý údiv, co je divného na tom, dát to do účetnictví, když to platím. Snad jen – bylo by dobré, aby na účtech bylo za jaký je to barák ….. No super – je tam napsáno jen BonBon, takže sbohem snaho vše unifikovat a postupně přejít na název firmy i guesthousu a mailu Altaica. Zasnil jsem se a viděl ksichty českého finančního úřadu, jak kontroluje účty živnostníčka Reného KROCE, kde v kolonce odběratel je třeba napsáno…. ČEZ – Alice K., RWE – Martina V., SVČK – Ilona K, hlídací agentura Loter – Lucie S. , Vodafone mobil – Marie B., Finosa – Šárka H. atd.

Pochopil jsem Paula, ty účty a jména odběratelů – vlastně odběratelek byly takovou malou kronikou jeho vážných známostí za posledních pár let. On ty účty sice platil, ale aby měl klid a nemusel mít pracovní povolení, tak je napsal vždy na tu, která byla právě favoritkou. A nechal to tak být. Nechal to tak být proto, že zároveň i skládal za jednotlivé služby deposit a deposit se vrací pouze do rukou toho, na koho je vystavený doklad. Tudíž pokud se holčina pakovala poněkud ve spěchu, nejspíš nebyl čas myslet na to, aby si ty prachy stáhla z depositu pro sebe. A pokud osoba z účtu není a deposit nežádá, tak při přepisu služby deposit propadá firmě a platí se nový. Paul tak za neuskutečněné převody odběratelek při změně královny jeho srdce ušetřil nejspíš dost prachů. Nechci si dělat na začátku zbytečný průvan v peněžence a nechávám to být. Mezitím přišla další faktura – za odvoz odpadků, další jméno. Sakra, proč aspoň jedno není stejné na dvou dokladech? Záměr? Náhoda? Promiskuita – to je blbost, říká se sice, že vážných známostí může být mnoho, ale anonymní sex je jen jeden. Nemá cenu špekulovat, začínám si vitality tohoto skoro sedmdesátníka víc a víc vážit.

PROSÍM?? COŽE??? Já snad KURVA neumím anglicky. Ne, to nemůže být pravda. Paule, řekni prosím, že si děláš prdel, že jo? Že je to jen taková blbá sranda, prostě nevhodně pojatý typický anglický suchý humor. Pokouší se o mne mrákoty a jen zdálky slyším Paulův hlas …. jo a ten druhý je za postelí, nemůžeš se tam přímo dostat, ale stačí jen vzít pár chlapů, odstěhovat postel a posunout ty dvě skříně a bude to ok…. Hledám skleničku. Půllitry nemáme. Nakloktávám panáka velikosti menší flašky. Vidím starostlivou Paulovu tvář. Nevím, zda kvůli tomu, že vypadám na heart attack , nebo protože dvoudecka Regency brandy do mně padá jak Němci do krytu. Na některé věci se při koupi domu nezeptáte, ne proto, že byste se zapomněli zeptat, ale prostě proto, že Vás to ani nenapadne.

Čumím na zem ve velké místnosti, která je průchozí z baru a vede na toalety a do kuchyně bez dveří. Království Saa. Bydlí tu a pracuje tu. Uprostřed místnosti je menší kruhový otvor, krytý kovovým poklopem se dvěma otvory pro vytažení. Druhý je za tou postelí. Čumím na to kolečko jak bacil do lékárny. V Thajsku jsou v každém krámku k dostání menší válečky velikosti třetinové rtěnky naprané mentolem, peprmintem nebo kafrem, či něčím podobným. Thajské holky si to každou chvilku perou do těch svých placatých čumáků, protože to za a) skvěle protáhne frňák, za b) dokonale přehluší vražený puch valící se občas ze všudypřítomných kanálů. Kanály jsou i na silnici před hotelem i vedle hotelu. Ví bůh, proč ten debil, co před lety barák stavěl, ho na tu kanalizaci nenapojil. Zkrátka pod podlahou oné místnosti jsou dva – doufám, že obrovské – tanky o neznámém objemu a do nich je svedena odpadní voda, z umyvadel, ze záchodů … Ach jo.

Takže jednou za půl roku až za rok je potřeba zavolat na City Hall – obdoba magistrátu a objednat a zaplatit hovnocuc. K tomu tedy také akce Bororo – přestěhovat nábytek tak, aby mohli vybrat oba zásobníky. Úžasné. Pecka. A oba tanky jsou v místnosti spojené s barem a kuchyní. Bomba. Hygienik by nad takovým umístěním musel sebrat architektovi licenci. V duchu prosím Budhu, aby mříže na oknech měly dost velkou díru na protáhnutí hadice fekálního vozu. Možná by to šlo i dveřmi. Nakonec musím ocenit, že mi to řekl aspoň teď. Představa, že by se to v přízemí vyvalilo ven a já nechával zbytečně proštouchávat záchod a odpadní truby bez naděje na úspěch, je natolik strašidelná, že 2x do roka zavolat na City Hall kvůli odvozu nevábného obsahu nakonec nevypadá tak zle. I když pro člověka, který jen vidí srát psa a má žaludek na vodě to bude záhul. Druhá sklenička Regency o stejném obsahu mi dodává optimismu do dnů příštích…

SA VAT DÝ KCHÁP

René