Thajsko, Pattaya – převážně nevážně 4. Speedy Gonzales

Mail 4. Speedy Gonzales aneb právník a doktor na thajský způsob

13. července 2011 v 7:39 | René KROC

Milí přátelé,

zatím jsem při pobytu v Thajsku získal dojem, že 2 osoby nejsou zrozeny z ženy, ale že je musel vytvořil Walt Disney. První z nich je Tommy. Nejedná se o žádného faranga, ale čistokrevného Thajce a Tommy je pouze nick name. (Český ekvivalent přezdívka moc nesedí, protože tady má nick name každý – čert ví proč děti při narození k příjmení dostanou i „křestní“ jméno, které ale použijí pouze při jednání s úřady. Všichni ostatní je oslovují „přezdívkou“ což je běžné další jméno, ovšem neuvedené v žádných dokladech . Ti, kterým vybrali rodiče i přezdívku se složitou výslovností pro farang si navíc berou ještě další nick v angličtině. Nakonec každý to v podstatě zná z Čech, pokud někdy zabrousí do vietnamské večerky v okolí svého bydliště, kde stálí zákazníci oslovují místního Šošóna stylem : Pepíí dej mi ještě 10 deka Gothaje.. a Nguyen Truong Khanh kmitá jako by se nechumelilo a úslužně balí nazelenalý produkt nevábné vůně.)

Zpět k tématu : Tommy, vlastním jménem Bunchan Thongdi má firmu s hrdým názvem Super consultants, nebo možná také Thai Law Super Consultants, či Super Guesthouse a Super Group Travel – tohle a ještě trochu víc sděluje jeho vizitka.

Evidentně to bere tak, že malý je jen ten, kdo má malé cíle, v jeho konkrétním případě, kdo má něco, co není dostatečně super. Pro Vaši představu, Tommy je velmi štíhlý, mírně shrbený – od toho množství starostí a práce, extrémně rychle mluvící (narodil se v Anglii, takže anglicky i thajsky) expert na cokoli, co Vám může naúčtovat. Pokud je řeč některých českých štěken přirovnávána ke kulometu, tak Tommyho lze přirovnat snad jen k legendárním Kaťuším. Tommy je od stálého zírání do lejster a počítače polovičně slepý, stejně jako moje exmanželka a stejně jako ona si posunuje brýle tak, že nakrčí nos a nasadí výraz znechuceného pekinéze. Vypadá trochu jako zvláštní hybrid čápa Marabu a motorové myši. Možná i proto jsem ho před půl rokem začal pracovně nazývat „Speedy Gonzáles“. Nikdy se nezastaví, nic nedělá v klidu a nic ho tak neotráví jako klient, kterému něco rychlopalnou angličtinou vysvětlí a on to nepochopí a chce to slyšet ještě jednou – ten klient.

Tommy neměří úspěch penězi, ale množstvím práce, kterou má ještě udělat. Při pohledu na jeho pracovní stůl by stavitelé pyramid zahodili dláta a šli od toho. Tommy je always busy, busy, busy busy…(zaměstnaný, zaneprázdněný, nemající čas). Obvykle má v kanclu dvě Thajky. Jednu celkem hezkou, ale řekněme běžný typ a druhou, která je velmi krásná, sošná dáma lehce evropského střihu. První pracovnice byla stabilní a výkonná, druhá se občas vyměnila. Posléze jsem zjistil, že číslo 2 nemá za úkol jen zdobit a oblbovat zákazníky, ale že je to pravidelně se měnící kandidátka na mamma san v Tommyho firmě. A to je náročný úkol, protože Tommymu jedna z předchozích milenek zanechala nejen jizvu na srdci a díru v peněžence, ale také malého sviště. Malý Speedy Gonzáles je asi to jediné, čemu se Tommy mimo své milované práce věnuje a co má rád. Proto kandidátka na mamma san musí splňovat nejen náročné požadavky na exkluzivní exteriér, ale být zároveň výkonnou pracovnicí a především skvělou nevlastní matkou malému Tommymu plus zvládat péči o jeho starší verzi a domácnost a k tomu s úsměvem a ještě přesvědčit Tommyho, že je celkově skvělým zbožím za dobrou cenu a HLAVNĚ perspektivní. Opět se mi krade na mysl výraz pečený led. Jedna dáma kdysi razila tezi, že pořádného chlapa ani z tisíce jinech neuplácáš. Jsem zvědavý, kolik jich bude potřebovat Tommy.

Jednu vlastnost, ale Tommy od minula ztratil. Byl to ukázkový hypochondr. Jeho doktor mu sdělil, že má a) náběh na infarkt b) prodělal infarkt c) je celkově z hektického života na umření. Tommy polykal prášky jak malé dítě lentilky a míval výraz, který je obvykle k vidění na obrazech křížové cesty plus samozřejmě výraz štvance, který je busy, busy, busy. Jednou, nevím jak se to stalo, jestli doktor umřel, nebo měl volno, když přišel další Tommyho infarkt, každopádně se Tommy dostal k jinému doktorovi, který mu vyhodil prášky, řekl mu, že mu je hovno a nikdy mu nic nebylo. Tommy od té doby má šťastný výraz lidí, kteří utekli hrobníkovi z lopaty, o nedělích chodí hrát 3 hodiny tenis a neotravuje okolí s kecama o infarktech a brzkém skonu.

Jednou jsem četl definici okouzlujícího muže. Okouzlující muž je takový, který přiměje ptáky, aby slétli ze stromů, vyrazí z dětí bonbony a z lichváře prachy. Tommy není okouzlující muž. Přesto směrem ke mně mu to funguje perfektně. Ne snad, že by mě připravil o cukrátka, nebo mne snad přiměl slétnout ze stromu. Jenže pokaždé, když se zastaví, tak moje cash flow dostane těžkou ránu. Pokaždé je to ranec prachů na něco, co jsem se domníval, že je už zaplacené, pokaždé je to něco, co naprosto nezbytně potřebují (licence, povolení, úplatky úředníkům na 100% jistotu, abych vše získal řádně a včas a měl tak pokoj od jiných úředníků a policie atd.) a co se mi maximálně vyplatí, protože flastr za to, že kdyby se přišlo na to, že to nemám……. Navíc má tu drzost mít sebou jakoby náhodou fakturu na někoho dalšího, kde mi ukáže, že mně účtuje sotva 50 % toho, co jiným a o 100% víc bych zaplatil, kdybych neměl jeho, ale jiný thajský exemplář super konzultanta.

Práce ho baví tak, že si neúčtuje zdaleka tolik, co jiní, protože díky tomu má hodně klientů, kteří mu přivedou další klienty a to znamená další moře práce a šanci být i nadále busy, busy, busy. Jednou jsem se ho zeptal, co by dělal, kdyby měl moře prachů. Krátce se zasnil a promptně odpověděl, že by si otevřel další office, nejdříve v Central Pattaya, pak v Naklua a i v Jomtienu. A kdyby těch prachů bylo fakt dost, tak by expandoval i do Bangkoku a možná i na Phuket. Speedy Gonzáles. Co dodat?

Minulý týden se Tommy stavil a za úspěch pokládám už to, že při výstupu z auta vypnul motor, takže se dalo očekávat, že to bude drahé, protože audience bude delší. Taky že jo. Dostal jsem hrst potvrzení o zaplacení dalších poplatků a navrch ještě formulář pro lékařskou prohlídku, jehož potvrzení je opět nezbytně nutné pro udělení dlouhodobého víza. Zaradoval jsem se – předčasně a marně – že ušetřím platbu za doktora, protože jsem si takový formulář vytisknul už před rokem a prohlídku absolvoval doma. Taky jsem tam prozřetelně nenechal napsat datum, abych mohl tentýž papír předkládat opakovaně. Smůla – tak jako u nás, i v Thajsku se najde úřední debil, který něco lehce pozmění a předchozí varianty jsou na nic. Na mém papíru chyběl alkoholismus, na Tommyho pro změnu tuším syfilis a ještě tam bylo něco navrch. Z exotických nemocí si pamatuji jen leptospirozu a elefantiazu, ale netuším o co jde.

Telefonicky jsem požádal Nee – bývalou mamma san z mého hotýlku o pomoc. Když slyšela doktor, vypadalo to už po telefonu na další bolení hlavy, ale nakonec to lehce zmákla a odvezla mě o pár ulic dál na „kliniku“ . Anglický výraz pro nemocnici je hospital a doufám, že si pod tím mohu představit totéž, co u nás a že se tam pokud možno nebudu muset nikdy podívat. Navrch se zde ještě používá výraz clinic, ale nic nemůže být vzdálenější českém významu slova klinika, než thajská clinic. Prošli jsme něčím jako průjezd, protáhli se okolo zaparkované lodě a motorek – obojí v počátečním stavu stavebnice Merkur, jen značné zaprasené od oleje a dorazili do ordinace. Ordinace byla sice čistá, ale vzhledem i vůni mi těžce připomínala veterinární ordinace za totáče na hodně malém městě. Doktor (pokud je doktor tak, jako Tommy právník, tak mi pomáhej bůh) vypadal sympaticky a kultivovaně a nonšalantně smetl kus krvavé gázy z operačního stolku do koše. Těžko říci, co na tom stole bylo přede mnou. Mohl stejně tak dobře provést interrupci neopatrné bar lady, jako kastraci nějakého psiska.

Předložil jsem mu potvrzení z Čech, které jen letmo přelétnul – bylo komplet v thajštině – což pro změnu byla perla vysvětlit tenkrát obvoďačce. Pak se podrobně zahloubal na čtvrt hodiny do 3 stránek mých krevních testů, aby se na závěr bezelstně zeptal, jestli je to v češtině, nebo angličtině – bylo to latinsky. No zkrátka v Pattayi mluví každá hajzlbába agnlicky aspoň trošku, doktor ani kvok. Všechno překládala mamma san. Lékař oba dva mé formuláře zavrhnul a vytáhnul svůj vlastní s tím, že se dnes používá tenhle. Měl o 2 nemoci v kolonkách méně, a u pohlavních nemocí namísto syfilidy ve třetím stádiu byl dotaz na HIV pozitivitu. Ještě, že ty testy byly komplet na všechno a nemusel mi brát krev. Poprosil jsem ho, aby vyplnil pro jistotu všechny 3 dotazníky, jeho, můj, Tommyho a potvrdil je, protože se tím sníží na minimum možnost, že úředník na immigration office vytáhne nějaký čtvrtý. Protože si nebyl zcela jist, které z mých potvrzení může použít, rozhodl se si část výsledků ověřit ústně. Předpokládal, že některé otázky jako např. jestli moc nechlastám, jestli nemám AIDS či jiné zajímavé pohlavní choroby, jsou natolik intimní, že by měly být pouze mezi lékařem a pacientem. Z toho důvodu se ke mně nahnul a skoro šeptem a polospiklenecky se ptal, aby mě snad neuvedl do rozpaků, kdyby to zaslechla i Nee. Což byla prdel, protože ty otázky stejně musela překládat pro mne.

Pak jsme museli ještě vyrazit k místnímu foťákovi, protože na work permit musí být forografie jiných než pasových rozměrů. Bylo nutné přejít 3rd road, což je jedna z rušněších ulic. Protože Nee měla pro ten den ještě nějaké plány a vyzvedávala mě dost pozdě, tak si říkala, že to urychlíme a žádné vozidlo nebude riskovat srážku se mnou – pokud by to nebyl obzvláště velký kamion – tudíž mě čapla za zápěstí a táhla mě přes tu 4 proudovku jak nezbedné dítě do školky. To musel být pohled. Thajský penguin zhruba poloviční velikosti a nejspíš ani ne třetinové váhy táhne chechtajícího se faranga neznámo kam. Foťák z několika snímků vybral ten, který by se mi mohl nejvíce podobat a mé návrhy, že stačí jeho fotka Buddhy ke které dokreslí fousy a dlouhé vlasy, jednoduše ignoroval. Na fotce provedl celou řadu zajímavých úprav, ale s mým ksichtem prostě zázraky udělat nemohl. V pohodě jsem pak dorazil domů a zůstal v dobrém rozmaru až do večera a to i díky tomu, že jsem v tu chvíli netušil, jak se mi povede v pozdních nočních hodinách vytočit sousedku. Ale o tom až příště.

SA VAT DÝ KCHÁP

René