Thajsko, Pattaya – převážně nevážně 2. Inventura

Mail 2. Inventura po thajsku

2011 | René KROC

Milí přátelé,
protože jsem dnes v mezích normy čilý, křepek a silen, mohu vesele dál pokračovat v popisu zážitků. Jak jsem již uvedl předchozí majitel hotelu nebyl v době mého příjezdu v Thajsku a tak došlo k drobným nedorozuměním při předávací inventuře. O zmizelých obrazech a nových cedulích už víte, takže došlo na přebírku zboží a služeb. Pan Paul Davies pokud se v minulosti zmiňoval o své thajské – já to nazvu přítelkyni, přestože mluvil o manželce, ale ze všech dostupných dokumentů je evidentní, že minimálně jednu manželku v Anglii už má – tak tedy přítelkyni, vždy s úctou a láskou hovořil o tom jak je klidná, milá a tichá a že ji nikdy za celou dobu, co jsou spolu neslyšel zvýšit hlas. No nevím, možná je to spíš jeho věkem (67), ale já ji jen za dopoledne slyšel zvýšit hlas nejméně 5x. Na druhou stranu musím připustit, že mám ten dar, že lidé po pár minutách dialogu se mnou a to prosím přes veškerou mou snahu, začnou mluvit fistulí.

Pokud jsem chtěl převzít deposit (peníze složené ubytovanými, z nichž se na konci pobytu odečte voda a elektrika, případně se nevrátí, pokud by zůstal dluh za pokoj), tak to s velkými potížemi ještě rozchodila. Ale ve chvíli, kdy jsem jí trpělivě vysvětloval, že dohoda je taková, že se Paul (nebo koneckonců ona) budou starat o běh podniku, platit veškeré náklady a ponechají si všechen zisk do doby mého příjezdu. Tak byl problém a velký, nemohla pochopit, že za lidi, co platili např. 25,června měsíc dopředu jí náleží pouze prachy za 5 dnů a nikoliv všechno. Neuvěřitelná rychlost s jakou měnila barvu pleti a výšku hlasu mě přiměla ke kompromisu, že mé výpočty si ponechá a prachy se vyplatí až se Paul vrátí. A taky že jo.

Začala jí vynechávat angličtina a vzápětí mozek jako takový. Bylo toho na ní moc, moc počítání. Měla funkci tzv. mamma san – nevím jestli jsem to vysvětloval, Thajci všeobecně nesdílejí velké nadšení pracovat pro Farang (farang je označení všech cizinců, kteří mají jiný, než zcela rozpláclý nos – těžko říct, kam by zařadili třeba Zdeňka Srstku) , proto existuje, stejně jako v Izraeli nárazníkové pásmo Gazy, i zde nárazníkový pás vyhlazující všechny hrbolaté styčné plochy dvou zcela odlišných kultur a to je mamma san. Výraz si vypůjčili z japonštiny a po důvodech jsem nepátral. Mamma san je obvykle přítelkyně cizince vlastnícího, nebo provozujícího příslušný podnik. Má – li člověk štěstí, kápne na schopnou manažerku, která mu jeho investici promění na mašinu na prachy (ale kupodivu u všech případů, kde to klaplo , které znám to byla pouze dobrá známá, ale nikoliv přítelkyně majitele a byl to systém 50:50). Obvykle je to tak, že mamma san spíše zdobí svého sponzora a do jisté míry dozoruje personál, koriguje oboustranné excesy a vybírá prachy – tržbu z podniku pro šéfa, prachy od šéfa pro sebe.

Po prvním šoku utrpěném po zjištění, že všechny jí zkonfiskované peníze vybrané od zákazníků v červnu jí nezůstanou, následovaly ihned další. Že mám software, který dokáže sledovat stav zásob a výdej i příjem zboží na baru byla pro ní vysloveně podpásovka a okamžitě dostala headache a musela se s námi rozloučit. Slíbila dorazit druhý den v 10 ráno. V poledne jsem vstal a v klidu další dvě hodiny počkal na mamma san. Po příjezdu vyprávěla o tom jak denně maká a musí každý den uklízet dům a pak vždy přijde na bar vše zařizovat. Protože jsem ji za celou dobu neviděl na nic sáhnout, byl jsem v pokušení se zeptat zda může uvést svědky, kteří ji někdy viděli něco dělat, ale nechtěl jsem opět zlikvidovat její angličtinu a vyrobit další bolení hlavy. Ani s pomocí několika slovníků na internetu i v tištěné formě se mi hned tak nepodařilo z nich vyrazit systém vratných obalů a přepravek. Děvčátka si vybrala systém nevěrníků – takže zatloukat, zatloukat a zase zatloukat. Jenže já se lehce informoval předem na jiných barech a navíc je usvědčila šupna plná flašek. Proč by je silážovaly, když by z toho nic nebylo, že?

No, příjemně nám uplynulo odpoledne a mamma san se potopila do dokladů, aby našla nákupní ceny a po chvíli jsem měl pocit, že je na tom se čtením thajského písma (pro znalce vychází ze sanskrtu a pálí) skoro tak dobře jako já. Potřeboval jsem z něčeho vycházet při příští předělávce nápojáku. Další perla a zvýšení hlasů přišlo při dotazu na velikost panáků. Nejčastější odpověď při inventuře byla I do not know (maj luů – v originále) takže nevím. K těm panákům, vítězoslavně přicupitaly (Nee – mamma san, Saa – staff), že konečně něco vědí a předložily jakousi oboustrannou nálevku (vypadala jako asymetrické miniaturní přesýpací hodiny) na dotaz jak je to velké – opět maj luů – opět duet. Žádný cejch, žádné označení. Jen menší strana je jednotlivý panák a větší je dvoják.

Hovno. Na internetu jsem našel u dodavatele vybavení barů v nabídce identické „hodiny“ kde velikost menší strany byla 20 ml 22 ml 25 ml 30 ml 33 ml 35 ml až do 50 ml. U větší strany rozptyl ještě větší a navíc se vzájemně a to různě kombinovaly. Super Možnost kalkulace nula. Spočítat a připravit software aspoň podle přibližných nákupek a množství panáků v láhvi nula. Napadlo mě to kloktat zákazníkům přímo z lahví do hrdel, případně dávat kapačkou rovnou do žíly a účet všem co přežijí vystavovat podle následného odstínu barvy obličeje, ale to budu muset ještě promyslet. U skleniček na víno jsem použil fígl – PETka vody o obsahu 600 ml se vešla do skleničky přesně 3x , takže vinné sklínky byly odhaleny jako naše standardní dvoudecovky.

Po hodině vysvětlování s jednoduchou početní úlohou typu když se do 600 ml PET láhve vejde sklenička 3x, kolik skleniček obsahuje např 5 litrový demižon. Neřešitelný problém. Opět headache. Obdivné pohledy. Podezření, že mám zázračné schopnosti, nebo univerzitní vzdělání. V duchu počítám ovečky, zabijem, nezabijem, oloupí, neoloupí… Mamma san na káry, Saá se chytla. Díky bohu aspoň jedna a navíc ta, co zůstává jako pracovník. Po této anabázi Nee nedorazila druhý den ani na její obvyklé dvě hoďky. A následující den vyprávění o úklidu domu a jak moc toho bylo. Podezírám Paula, že s ní žije na zámku velikosti naší Hluboké. Za tu dobu, co tráví úklidem domu, by ho jiní dokázali postavit.

Holky duševně i fyzicky snad připraveny na pokračování – džus ve skle – ok – jednoduchá záležitost. Džus v tetrapacku – litrovky – jak velké jsou sklenice – známý duet maj luů. Kolik tam dáváte? Dolejeme 3 kusy ledy. Experimentálně se pokouším pomocí PET láhví zjistit, zda to je 0,2 l 0,25 nebo 0,33. Takže přeléváme. Nic nevychází – vůbec nijak. Pak si všimnu, že v kyblíku je ledu víc – Saá s úsměvem dívek z reklamních plakátů na dovolenou v Thajsku sděluje, že některým zákazníkům dává kostky ledu 4. Ručník letí do ringu. Vyhrály. Pro tentokrát.

Omamná vůně tyčinek, které denně pálí na počest Budhy mě pomalu dostává do transu a zvažuji možnost, zda přes veškeré riziko by přece jen místo baru nebyly lepší drogy. Milisekunda zaváhání a jedeme dál. Panák Walkera v časném odpolední odhání chmury a s budločí zavilostí to hodlám nevzdat. Prosté podezření, že v době, kdy měly mít ve škole aritmetiku a algebru musely být v jejich původních vesnicích záplavy nestačí.

Jen tak pro prdel to zkouším s geometrií a monolog na téma, že arabské číslice vznikly vlastně počtem úhlů v číslicí, je zaujal. Na závěr se nechápavě a tajemně usmívaly, když jsem se ptal na počet úhlů v na stole ležící knížce. Jen zkusmo.

Nic. Nebudu to napínat. Tak jako já nyní píši o nich, tak ony určitě vypráví, že ten farang je pí báa (magor, blázen) protože se po pro ně nesmyslném šťourání v chodu baru začal bavit o blechách a nakonec tvrdil, že na stole ležící knížka má 4 vnitřní blechy. Chybička se vloudí. Den před tím jsem řešil změnu úhlu schodiště, aby se nikdo nezabil a mimo jiné i to, zda psiska, co chodí na vodu a gáblík náhodou nemají blechy. Takže pro příště thajsky blecha je mad a thajsky úhel je mum (pro fajnšmekry pravý úhel je mum – čák), já jen aby to zas někdo nepopletl.

S pozdravem SA VAT DÝ KCHÁP se loučím a pokračování příště.

René