Zlatý Buddha – Thajské poklady II.

Zlatý Buddha – Thajské poklady II.

Zlato a zlaté poklady se nacházejí každou chvíli.

Zlatý Buddha je však naprosto unikátní…

25.5.1955 se skupinka dělníku, mnichů a noviců ve Wat Traimit snaží přestěhovat sochu Buddhy na nový oltář. Tlusté lano ale nevydrží obrovskou váhu, praskne a socha dopadne tvrdě na zem. Buddha je poničený, jeho povrch popraskal a místy se odlouply kusy štuku. Druhý den je pod vrstvou černého laku objeven největší zlatý poklad v dějinách Thajska. Po několika staletích spatřuje světlo světa zlatý Buddha. Na jeho výrobu bylo kdysi použito neuvěřitelných 5,5 tuny 18 karátového zlata.

Wat Traimit – วัดไตรมิตร – Wat Traj Mit

Historie

13. století

Historie největší zlaté sochy Buddhy na světě není úplně jasná. Dle stylu byla vyrobena v období Sukothai, pravděpodobně za vlády krále Ram Khamhaeng, tedy přibližně v letech 1279 – 1298. Zlatý Buddha byl umístěn v hlavním městě Sukothai v chrámu Wat Mahathat.

1403

V této době byl přestěhován do Ayutthaya.

1767

dobyla Barmská vojska hlavní město Ayutthaya. Je naprosto jisté, že v tomto roce již měl zlatý Buddha na sobě vrstvu štuku. Kdy přesně ho takto skryli nevíme, ale jistě to bylo proto, aby si Barmánci mysleli, že jde o zděnou, bezcennou sochu. Barmská vojska jej opravdu přehlédla a Buddha byl po vypálení města zůstal volně pod širým nebem.

Řemeslníci nejprve Buddhu natřeli černým lakem, který zabránil, aby sůl obsažená ve štuku rozleptávala zlato. Poté celou sochu překryli 1 – 4 cm silnou vrstvou štuku připravenou ze směsi obsahující: jemný písek, vápno, papírovou slámu a lepidlo vyrobené ze zvířecích kůží a cukrové třtiny. Štuk opět přelakovali, aby bylo možno na hladký povrch nanést zlaté plátky. Nakonec zlaté plátky přelakovali čirým lakem.

1801

vydává král Ráma I. nařízení, podle kterého všechny význačné sochy z celého Thajska (tehdy Siamu), které leží v rozvalinách, přemístí do nového hlavního města – do Bangkoku.

1824 – 1851

Ráma III. nechává sochu Zlatého Buddhy umístit do chrámu Wat Phraya Krai. Chrám přejmenovali na Wat Chotanaram. Nyní je zlatý Buddha hlavní sochou chrámu v čínské čtvrti. Stále však nikdo netuší jaký poklad se ukrývá pod vrstvou štuku.

1831

Tři čínští stavitelé zakládají v čínské čtvrti buddhistický klášter Wat Sam Chin Tai (klášter Tří Číňanů), který se nyní jmenuje Wat Traimit.

1868 – 1910

Během vlády krále Ráma V. došlo k úpadku kláštera a Wat Chotanaram byl opuštěn. O pozemek projevila zájem Dánská společnost East Asiatic Company, která si ho pronajala za účelem provozování komerční pily.

1935

bylo rozhodnuto přemístit hlavní dvě sochy Buddhy. Jedna umístili do Wat Pai Ngoen Chotanaram a druhou do Wat Sam Chin Tai (Wat Traimit). Převoz včetně nákladního auta zajistila East Asiatic Company. Wat Sam Chin Tai v té době chátral a čekal na celkovou rekonstrukci. Buddha byl tedy na 20 let umístěn pod jednoduchým přístřeškem a pojmenován jako Luang Pho Wat Phraya Kra. Během této doby bylo několikrát naplánováno sochu umístit do jiného chrámu, ale vždy z toho nakonec sešlo.

1937

jsou definitivně strženy stářím silně poškozené budovy Wat Sam Chin Tai a začíná kompletní rekonstrukce.

1939

byl Wat Sam Chin Tai obnoven, zprovozněn a přejmenován na Wat Traimit – วัดไตรมิตร, celým jménem  Wat Traimit Withayaram Worawihan  –  วัดไตรมิตรวิทยารามวรวิหาร.

1954

zahájili stavbu nového Vihánu (kaple)

25.5.1955

se skupinka dělníku, mnichů a noviců ve Wat Traimit snaží přestěhovat sochu Buddhy na nový oltář. Nejprve sochu posunují pomocí dřevěných válců. Vihán je těsně před dokončením. Dělníci začínají Buddhu vyzdvihovat do prvního patra. Akce začala v 11 hodin a díky technickým problémům se protáhla až do večera. Za soumraku se přeci jen podaří sochu zdvihnout několik desítek centimetrů. V tom ale lano nevydrží obrovskou váhu, praskne a socha dopadne tvrdě na zem. Buddha byl poničen, jeho povrch popraskal a místy odpadly kusy štuku. Následná bouřka a silný déšť přerušují práci.

Druhý den, pod vrstvou černého laku, objevili největší zlatý poklad v Thajsku. Pracovníci se rozhodnou vyčistit spodní (vnitřní) část Buddhy ve snaze odlehčit váhu a údajně nalézají důmyslný mechanizmus, kterým se socha dá rozložit na 9 dílů. Buddhu rozebrali a bez problémů přemístili. Několik měsíců opatrně odstraňovali štuk a černý lak.

Po očištění Buddhu opět poskládali a slavnostně umístili v novém (malinkém) Vihanu. Zlatý Buddha dostává nové, vznešené jméno Luang Pho Sukhothai Traimit

18.12.1955

je určeno přesné složení materiálu, ze kterého Buddhu vyrobili. Socha měří na výšku 3 m (3,9 m včetně podstavce) a váží 5,5 tuny, neboli 5.500 Kg. Zlato použité na výrobu má tuto čistotu:

• tělo 40%
• brada a čelo 80%
• vlasy a vrchní špice o váze 45 Kg má nejvyšší čistotu 99% ryzího zlata
• celkově se tedy udává průměrná ryzost 18 karátů.

leden 1956

noviny šíří zprávu o senzačním nálezu největšího zlatého Buddhy na světě. V této době vstupuje Buddha ve známost také pod jménem Luang Pho Thongkham (Golden Buddha). Tento zájem vydržel médiím několik let. Současně se rozpoutává po celém Thajsku zlatá horečka. Bohužel nic, co by se dalo porovnat se Zlatým Buddhou, už nikdo nenašel.

25.2.1956

je za přítomnosti princezny Galyani Vadhana slavnostně umístěno do Buddhovy svatozáře několik relikvií samotného Buddhy.

27.2.1956

je Zlatý Buddha slavnostně prohlášen a zaregistrován jako národní památka (poklad) – national artifact.

1991

je Zlatý Buddha zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako nejcennější posvátný předmět na světě a zároveň jako největší zlatá socha Buddhy na světě. Připomeňme, že pouze cena materiálu (zlata) činí v dnešní době přibližně 9,4 miliardy Kč. V kombinaci s historickou hodnotou je ale nevyčíslitelná.

Zajímavé je, že tato nejcennější socha světa stála před 200 lety jen tak, volně pod širým nebem uprostřed rozvalin staré Ayutthaya. No, a ještě před sedmdesáti lety seděl Zlatý Buddha, celkem 20 let, ve Wat Traimit na dvorku. Bez povšimnutí, pouze pod jednoduchým přístřeškem.

1992

Král Ráma IX. slavnostně udělil Zlatému Buddhovi nové, vznešené jméno Phra Phuttha Maha Suwan Patimakon – พรพุทธมหาสุวรรณปฏิมากร.

2006

ve Wat Traimit zbourali krematorium a na jeho místě se začíná stavět nová budova. Čedí z bílého mramoru s názvem Phra Maha Mondop.

14.2.2010

je Phra Maha Mondop slavnostně otevřen. V prvních dvou patrech je muzeum, ve třetím je na podstavci Zlatý Buddha. Celá socha byla vyčištěna a zlato se nyní zdá mnohem světlejší než ve staré kapli.

Pokud navštívíte tento svatostánek, nezapomeňte si prohlédnout velkou sbírku Buddhistických relikvií. Najdete ji venku na rohu vedle prodeje vstupenek.

Citlivějším lidem doporučuji strávit několik minut v meditaci přímo před Zlatým Buddhou. Je tam vyhrazené místo s kobercem, na který mohou vstoupit pouze ti, jež se přišli pomodlit. Přestože Buddhu navštíví ročně miliony turistů, jeho energie je stále velmi silná a klidná…

Zlatá horečka – Thajské poklady III.

Odkazy:

• Smaragdový Buddha – Thajské poklady I.
• Wat Traimit – Zlatý Buddha – Thajské poklady II. – právě otevřený
• Zlatá horečka – Thajské poklady III.
• Oranžové perly – Thajské poklady IV.
• Ambra – Thajské poklady V.
• Buddha na každý den
• Phra Setthi Nawakot
• Čínský, Šťastný nebo jen Happy Buddha
• Buddha, Thajsko a Sex
• Bohové Thajska a Kambodže
• Pětice Buddhů
• Buddhistické Relikvie – Phra Thát
• Zlaté čedí – Wat Tha It
• wendi – autor a průvodce (Kambodža, Thajsko a Laos)

O mně