Buddha učil své žáky, že nejvyšším cílem duchovní cesty je vymanit se z koloběhu zrození, neboli z reinkarnačního procesu. Žáka, který dosáhl tohoto nejvyššího cíle, nazval arahat (Arahan, Arhan, Arhat, Arahant atd.). Buddha ale používal termín arahat i ve vztahu k sobě, coby realizovanému mistrovi. Slovo arahat je také často používáno v originálních mantrách. V mantře ,,Namó Tasá„ je Arahatem oslovován přímo Buddha.

.

.

Arahat je člověk, jenž se oprostil od veškerých žádostí, nemá již žádné touhy, které by chtěl uskutečnit. V podstatě žije pouze intuicí, která u něj funguje na 100 %.

Přestože arahaté vládnou velmi vysokou energetikou a mají moc konat to, co bychom označili za zázraky, většinou těchto paranormálních schopností nevyužívají a žijí klidným a skromným způsobem. Arahaté se většinou (stejně jako Buddha) nesnaží prodlužovat délku svého života a odcházejí ihned po opotřebení fyzického těla, tedy většinou okolo osmdesátého roku. Velmi zřídka odcházejí (umírají) v mladém věku a velmi vzácně se dožívají velmi vysokého věku. Oni vnímají fyzické tělo jako oblek, který se za osmdesát let natolik opotřeboval, že již necítí potřebu ho nadále nosit nebo investovat spousty energie do jeho údržby a provozu i po skončení přirozené (geneticky dané) životnosti. Hlavně jim chybí motivace.

.

.

Věřte, že Arahat nelpí na ničem – ani na životě, ani na svém těle. Arahat je schopen kdykoliv se vzdát čehokoliv. Hlavní rozdíl ve vnímání smrti je v tom, že arahat (na rozdíl od nás, běžných smrtelníků) ví, do čeho jde, ví jak probíhá proces umírání a nejenže ví, co bude dál, on má tyto procesy plně pod kontrolou. To, co nejvíce odlišuje arahaty od ostatních lidí, je skutečnost, že oni již nevytvářejí ani negativní, ani pozitivní karmu, tudíž již nepodléhají karmickým zákonům a nejsou po smrti nijak omezováni, ani nuceni se kdekoliv znovu narodit.

.

.

Arahat má tedy smrt plně pod kontrolou, prostě v klidu odloží tělesnou schránku a pokračuje dál, tam kam chce. Může se zrodit v jakémkoliv těle v jakékoliv dimenzi, v jakémkoliv časoprostoru, na jakékoliv planetě – a nebo se nemusí zrodit vůbec. V Theravádovém buddhismu se s tím vlastně počítá, že arahat po smrti odejde mimo existující duální časoprostor a tam nechá splynout své vědomí s vědomím kosmickým (které je v absolutním klidu) a v něm může setrvat setrvá neomezeně dlouhou dobu. Ono tedy vlastně v nirváně žádný čas ani časoprostor není, to jen my to tady tak vnímáme.
Proto se označení arahat někdy překládá jako ,,nenavrátilec“ – neboli ten, jenž se po smrti nezrodí znovu (nebo alespoň již nemusí).

.

.

Každý arahat musel na své duchovní cestě překonat minimálně těchto 10 překážek:

1. víra v existenci „já“
2. skeptická pochybovačnost
3. lpění na pravidlech a rituálech
4. smyslná žádostivost
5. zlá vůle
6. touha po jemnohmotné existenci
7. touha po nehmotné existenci
8. domýšlivost
9. nepokoj
10. nevědomost

Buddhisté mají v těchto věcech docela jasno, a tak Vás asi nepřekvapí, že mají dokonce jména pro 4 stupně vedoucí k arahatství:

1. Sótapann – Ten, který již vstoupil do proudu, vedoucího k nirváně. Sótapann se narodí maximálně sedmkrát, neboli má před sebou maximálně sedm zrození, než se stane arahatem. Sótapann již překonal nejméně tyto 3 překážky: Víra v existenci „já“, skeptická pochybovačnost a lpění na pravidlech a rituálech. Sótapann je již hodně stará duše, má za sebou již mnoho a mnoho vtělení a také již v minulých životech věnoval hodně času duchovní cestě. Pokud Vás nějaký asijský duchovní označil za Sótapann, pak již víte jak jste na tom. V době, ve které žijeme, je takovýchto jedinců velmi málo, a to méně než 2% z celkové populace.

2. Sakadágámí – Ten, jenž se vrátí jen jednou. Sakadágámí téměř překonal další 2 překážky (smyslnou žádostivost a zlou vůli). Pokud nedosáhne nirvány již v tomto životě, v příštím je to již naprosto jisté.

3. Anágámí – Ten, který se již nenavrátí. Anágámí zcela překonal smyslnou žádostivost a zlou vůli.  Pokud se nestane arahatem v tomto životě, zrodí se po smrti ve vyšší sféře „čistého prodlévání“ (suddhávása), odkud odejde do nirvány.

4. Arahat – ten jež se již nezrodí v žádném světě. Arahat zničil všech deset překážek, které poutají živé bytosti k samsáře. Předpokládá se, že jeho smrt je definitivní odchod do nirvány…

V Thajsku můžeme vidět sochy místních arahatů skoro v každém klášteře. Pravděpodobně nejvíce na jednom místě jich můžete spatřit v provincii Ang Thong v klášteře Wat Muang.

.

.

Arahat v jiném jazyce:

• Páli – Arahant
• Sanskrt – Arhat
• Thajsko –  อรหันต์ – Arahan
• Kambodža – អរហន្ត – Arhan
• Hindu – Arihant अरिहन्त
• Vietnam – A la hán
• Japonsko – Arakan (Rakan)
• Čína – Áluóhán (Luóhán)
• Korea – Nahan

Odkazy:

• Thajští Bódhisattvové
• Suprrelikvie – Sušení Arahaté Thajska
• Buddhistické Relikvie – Phra Thát
• Wat Muang – วัดม่วง
• Pětice Buddhů
• Bohové Thajska a Kambodže
• Buddha na každý den
• Mantra – Namó Tasá – pozdrav Buddhovi
• Čínský, Smějící se, Šťastný nebo jen Happy Buddha
• Phra Setthi Nawakot – พระเศรษฐีนวโกฏิ
• Wat Traimit – Zlatý Buddha – Thajské poklady II.
• Phra Sangkajai – Tlustý a ošklivý arahat
• Smaragdový Buddha – Palladium Thajského Království
• Laserový Buddha – Khao Chee Chan – Buddhova Hora
• Buddha, Thajsko a Sex
• wendi – autor a průvodce