Thajsko, Pattaya – převážně nevážně 20. Vaříme s Kobrou

Mail 20. Vaříme s Kobrou

12012 | René KROC

Thajská TV show „Vaříme s Kobrou“

Byl jsem vyzván Thajskou přítelkyní Saa, ať rychle přiběhnu k televizi, že se mi to bude líbit. Pořad byl koncipovaný ve velkém stylu, asi jako u nás „Superstar“ a tématicky zaměřen na vaření. Světel a blikátek jak na Silvestrovské show z Barrandova, v porotě místní celebrity, a na piedestalech 3 bohové kuchyně s přísným výrazem kasty nedotknutelných. Až sem to byla standardní pitomost hodná TV Nova.

Grády tomu dodal chlápek, co si jako laskominu pro porotu vybral ukuchtění kobry. Vzhledem k tomu, že byla naštěstí po smrti, pravděpodobně dlouho před natáčením, tak ubyly dramatické okamžiky jejího lovu i popravy. Podle velikosti bych to odhadoval na dospělého jedince místního druhu kobry monoklové (pro znalce Naja kaouthia), teoreticky by to mohla být i indočínská plivající kobra (Naja siamensis), ale když visí na háku jak špagát, tak je druhové rozlišení i pro amatérského herpetologa jako jsem já, poměrně složitou záležitostí.

Takže postup

Vezmeme středně vzrostlou kobru, z důvodů vlastní bezpečnosti doporučuji mrtvý exemplář, ale pokud máte rádi adrenalin a hadí maso čerstvé, můžete si ji ulovit a šmiknout před zpracováním sami. Had se asi v první třetině těla přiváže provazem do výšky vaší hlavy, aby šel pohodlně stáhnout. Ta třetina těla mi připadala jako absurdní plýtvání kobřím masem, protože tak daleko jedové žlázy nesahají ani omylem a 10% by bylo až až. Ale buď tu mají kober dost, nebo je tam jiná kvalita masa – čert ví.

Saa tvrdila, že si občas kobru na vesnici dávaj, ale ne moc často, protože by se otrávili. Zatracené pověry. Ale zpátky na plac. Maník kudlou obkroužil tělo hada kus pod provazem a následně rozříznul podél celého těla. K mému úžasu nikoli uprostřed břicha, ale spíš trochu na boku. Jedním rychlým škubnutím ji stáhnul z kůže až vnitřnosti pleskly o zem. Další plýtvání – hadí žluč je považována v Číně za výsostnou lahůdku a těžce se platí. Thajská populace je téměř z jedné třetiny čínská, takže tento postup jsem opět až tak moc nechápal.

Následně ufiknul staženou část plaza a šup ke sporákům a pultu na vaření před porotou. Některé slečny v porotě byly evidentně skleníkové orchideje, protože na to čuměly stejně fascinovaně, jako já. Čekal jsem, že ji upeče, povaří, nebo osmahne s trochou koření, aby porota věděla jak chutná kobra a sám jsem byl zvědavý, jak se správně porcuje a jak při jídle vyndávat kosti. Byl jsem hrubě zklamán. Ano, jsem cizinec. Ano, hada jsem nikdy (na rozdíl třeba od krokodýla) nejedl a ani nevařil. Přes to všechno mi jeho následující postup připadal jako čiré barbarství a znehodnocení exotického okamžiku.

Chudák kobra

Poprvé v televizi a v hlavním vysílacím čase. Namísto třeba v National Geographic, nebo alespoň Animal Planet s hrdě roztáhnutou a respekt budící kápí a varovným syčením, je tu nahatá a jen torzo v pořadu o talentovaných kuchtících. No nic. Adept kulinářské soutěže čapnul dva brutálně nabroušené sekáčky na maso a začal tu hadici rytmicky a rychlostí blesku zpracovávat. Včetně kostí. Totálně. Vznikla z toho hromádka spíše jemně, než hrubě mletého masa. Srovnal bych to asi s tím, že by na zabijačku přišel řezník a čuníka kulometem rozstřílel na sračky a z té hromady masa by byly jen karbanátky a možná prejt.

Thajec nerušeně pokračoval dál – sledoval jsem bedlivě, co to hází do hmoždíře velikosti menšího umyvadla, ale nepřišel jsem na jiné koření než x druhů různě zbarvených chilli papriček. Nakonec to všechno smíchal dohromady. Můj střízlivý, no střízlivý, prostě můj nejlepší odhad byl, že to bylo v poměru 1 ku 10 (kobra k chilli) a vše řádně rozetřené mrsknul do pánve Wok, nebo jak se jí říká. Rychlý výsmah a servíroval porotě sběračkou ukydnuté cosi, co dozdobil snítkou blíže neidentifikovatelných bylinek a jedním jedovatě vypadajícím kvítkem.

Nevím, jak zapůsobilo kobří maso na porotu, ale osobně si myslím, že kromě plamenů v držce po brutálním nákladu chilli, neměli šanci cítit vůbec nic. Já bych po té dardě chilli papriček nejspíš volal chemiky, že mi někdo vyservisoval na talíř zbytky jaderného odpadu a sliznice by posílaly stížnosti s kopiemi do EU, že slopu kyselinu sírovou. Jak v té dávce přírodní roztavené lávy mohl někdo rozeznat chuť kobřího masa, nemám nejmenší šajn. A to jsme stále u pochutiny, kterou bych rád okoštoval, ale bez chilli.

Porota ale musela být složená z konzumentů plechových hrdel, protože někteří z nich byli schopni i nadále komunikovat a zřejmě ocenili zručnost kuchtíka i grády chilli papriček a poslali jej do dalšího kola. Výsledek sledování TV show byl negativní s pozitivním dopadem – tu noc jsem se opravdu, ale opravdu neodvážil šmejdit v ledničce, jestli tam nezbylo něco na zub…

SA VAT DÝ KCHÁP

René

Thajsko, Pattaya – převážně nevážně 21. Pozdrav a Slovníček

Odkazy:

O mně